Mariazell je město ležící v rakouské spolkové republice Štýrsko. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel.
Je největším poutním místem Rakouska a jednou z nejvýznamnějších mariánských svatyní střední Evropy. Podle pramenů bylo poutní místo Mariazell založeno 21. prosince1157. Mariazellu se podle v tamější bazilice uchovávané sošky Panny Marie ze 13. století někdy přezdívá Magna Mater Austriae (č. Velká Matka Rakouska). Statut města získal Mariazell až v roce 1948.
V posledních třech desetiletích dochází k obnovování tradice pěších poutí Via Mariana do Mariazell ze všech zemí bývalého Rakousko-Uherska a z přilehlých římskokatolických regionů.
Historie
Podle pramenů bylo poutní místo Mariazell založeno 21. prosince1157, v této době byla donesena sochaPanny Mariemnichem Magnusem z benediktinského kláštera Svatého Lambrechta. Někdy kolem roku1200 vybudoval kníže Vladislav Jindřich první kostelMater Gentium Slavorum, kterým chtěl poděkovat za své uzdravení z nemoci. V roce 1370 daroval králLudvík Veliký jako poděkování za vítězství nad náboženskými odpůrci města Mariazell z východu Kapli milosti(Gnadenkapelle). Období baroka znamená pro Mariazell nový rozkvět. Město se stává hlavním poutním místem Podunajské monarchie. Gotickýchrám, který do té doby sloužil věřícím, již nestačí přívalu poutníků, a tak opatBenedikt Pierin provedl v letech (1644–1683) velkou a honosnou barokní přestavbu. Z této doby pochází dnešní podoba poutní baziliky. Mariazell byla v minulosti cílem mnoha českých a moravských poutníků, např. z Mariánské Hory u Horního Třešňovce ve východních Čechách.
Bazilika
Basilika
Současná stavba trojlodní baziliky se třemi věžemi v průčelí měla do 17. století raně barokní stavební podobu od švýcarsko-italského stavitele Domenica Sciassia. Císař Karel VI. daroval městu jako děkovný dar hlavní oltář, který byl do kostela instalován v roce 1692 a posvěcen v roce 1704 na základě plánovaných úprav císařského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Ten na oltář navrhl střední baldachýn pro trůn sedící milostné madony s Ježíškem posazeným na klíně. Pravděpodobný vznik sochy je odhadován ještě před rokem 1300.
Další lanová dráha vede na vrchol Gemeindealpe (1626 m), které je výchozím místem pro pěší turistiku v horách. Zároveň je centrem zimních sportů, zejména sjezdového lyžování a snowboardingu, kde lyžaři mohou využít některou z jedenácti sjezdovek. Výzvou je potom svah o sklonu 43°. Je to jedna z nejnáročnějších sjezdovek v předhůří Alp a je určena pro ty, kteří zkouší částečně neupravený terén svahu, pro lyžaře běžkaře a pro sáňkaře.
