Tento článek je o svahu určeném ke sjezdu. O sjezdovkách jakožto sjezdových lyžích pojednává článek Lyže.
Sjezdovka (sjezdová trať) je svah pokrytý sněhem používaný k rekreačnímu nebo soutěžnímu sjezdovému lyžování nebo lyžařskému slalomu, snowboardingu či dalším zimním sportům. K této činnosti je využívána buď přirozená sněhová pokrývka nebo pokrytí umělým sněhem, vytvářené sněhovými děly. Některé sjezdovky a areály zimních sportů jsou využívány i mimo zimní sezónu, například pro sjezd na horských kolech.
Umělá sjezdovka je obvykle označení takové sjezdovky, která je místo sněhu pokryta speciálními „kartáči“ umožňujícími sjezd i při letních teplotách a tedy celoroční provoz.
Infrastruktura
U sjezdovek bývá často k dispozici doprovodná infrastruktura v podobě vleků, sedačkových, kabinových či jiných lanovek, které mají za cíl vyvézt uživatele na vrchol a umožňovat tak opakované sjíždění. Pro úpravy povrchu lyžařských tratí se používá sněžná rolba vybavená radlicí a speciálním přívěsem na srovnávání povrchu sněhu. Sjezdovky lze zasněžovat také umělým sněhem pomocí sněhových děl (stacionárních nebo pohyblivých), v takovém případě však musí podél sjezdovky existovat dostatečně dimenzovaný rozvod vody a v blízkosti sjezdovky se pak obvykle vyskytuje vodní nádrž s dostatečnou zásobou vody.
K dopravě do horských středisek nebo k vrcholům kopců slouží také skibusy – autobusové linky s vozy speciálně upravenými pro přepravu lyžařů s lyžemi. Obvykle bývá u sjezdovek i možnost občerstvení. Horská střediska často uvádějí množství kilometrů sjezdovek v blízkém okolí střediska jako ukazatel rozlehlosti a významnosti střediska.
V České republice platí česká technická norma ČSN 01 8027 Značení a zabezpečení v zimním středisku. Je účinná od ledna 2009 a nahradila předchozí československou ČSN stejného čísla z roku 1989. Na Slovensku platí STN 01 8027 Označovanie a zabezpečovanie lyžiarskych tratí a trás.
ČSN 01 8027 popisuje doporučené způsoby zabezpečení zdrojů „atypického nebezpečí“. Jsou to varovné signální značky, bezpečnostní matrace a sítě, vymezovací sítě, odstranění zdrojů nebezpečí a v krajním případě uzavření tratě.
Značení na sjezdovce
ČSN 01 8027 uvádí vzor označení obtížnosti sjezdovky a dále značky určené pro sjezdové tratě:
Výstražné piktogramy, žlutá obdélníková tabulka s černým potiskem piktogramu orámovaného trojúhelníkem stojícím na základně, pod trojúhelníkem je zpravidla nápis. Příklady značek:
Pozor! Nebezpečí (symbol vykřičníku)
Pozor! Strmá trať (symbol vykřičníku, text Strmá trať)
Pozor! Křížení (symbol x)
Pozor! Křížení se sjezdovou tratí (symbol x, pod trojúhelníkem symbol sjezdaře)
Pozor! Křížení s běžeckou tratí (symbol x, pod trojúhelníkem symbol běžkaře)
Pozor! Křížení s vlekem (symbol x, pod trojúhelníkem symbol osoby jedoucí na vleku)
Pozor! Křížení s cestou (symbol x, pod trojúhelníkem symbol osobního automobilu z čelního pohledu)
Pozor! Rolba v provozu (piktogram rolby v šikmé poloze, pod trojúhelníkem trojjazyčný nápis)
Pozor! Rolba na laně (piktogram rolby na laně, pod trojúhelníkem trojjazyčný nápis)
Příkazové piktogramy, modré obdélníkové tabulky s bílým potiskem piktogramu orámovaného kružnicí nebo čtvercem, pod ním nápis. Uvedené příklady:
Utvořte čtveřice
Kontrolní zóna
Jezdicí pás
Zákazové piktogramy, bílé obdélníkové tabulky s potiskem černého piktogramu orámovaného červenou kružnicí s přeškrtnutím, pod ní černý nápis. Uvedené příklady
Nekřižte trasu vleku
Zákaz houpání na sedačce
Je to také váš les
Zákaz lyžování
Informační piktogramy, čtvercové tabulky se zeleným nebo modrým podkladem a bílým piktogramem a orámováním. Příklady: symbol sedačkové lanovky, vleku, telefonu.
Dále obsahuje norma vzory značek pro označení uzavřené trati, provozní doby a poslední jízdy, střediska první pomoci, stanoviště tísňového volání nebo horské služby, nebezpečí lavin, nebezpečí pádu, rozsedlina, provoz sněžných skútrů atd.
Obtížnost sjezdovek
Obtížnost sjezdovek se v Evropě většinou vyjadřuje barvou sjezdovky. Barva se volí podle nejnáročnější části sjezdovky.
zelená sjezdovka – toto značení úplně nejjednodušší sjezdovky se používá například ve Francii.[1] V České republice není obvyklé.
modrá sjezdovka – jedná se o jednoduchou sjezdovku, která je určena především dětem, slabším lyžařům a starším lidem. Její sklon je nejmírnější, což zaručuje nejnižší rychlost a maximální kontrolu jízdy. Velké množství začátečníků však paradoxně vede k tomu, že na těchto sjezdovkách bývá procento úrazů velmi vysoké.[2]
červená sjezdovka – má větší sklon a umožňuje tak docílit vyšší rychlosti lyžaře
černá sjezdovka – patří mezi nejobtížnější, doporučuje se pouze zkušeným lyžařům
ČSN 01 8027 přiřazuje obtížnostem zároveň i čísla: modrá (lehká, se sklonem do 25 %) trať má číslo 1, červená (středně těžká, se sklonem do 40 %) číslo 2 a černá (těžká) má číslo 3.
modrý čtverec: středně obtížná sjezdovka, o něco těžší dva modré čtverce
černý kosočtverec („diamant“): těžká sjezdovka, dva nebo tři diamanty značí větší obtížnost.
Pravidla provozu
ČSN 01 8027 obsahuje Pravidla chování pro lyžaře, vydaná Mezinárodní lyžařskou federací FIS. Technické normy samy o sobě nemají obecnou právní závaznost a žádný právní předpis závaznost těchto pravidel přímo nevyhlašuje. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1506/2004[4] však obsahuje právní větu: „Pravidla chování pro lyžaře, vydaná Mezinárodní lyžařskou federací FIS, nejsou obecně závazným právním předpisem, avšak pro lyžaře na sjezdové trati jsou závazná a jejich porušení představuje porušení právní povinnosti předcházet vzniku škod.“[5]
↑Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1506/2004.61. Bylo uveřejněno v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, 2005, svazek 32, pod pořadovým č. C 3268