PROFILPELAJAR.COM

Lyžařský vlek je pevné dopravní zařízení z kategorie zdvihadel, principiálně je podobné sedačkové lanovce. Je však určeno k vlečení lyžařů na lyžích, snowboardistů či skibobistů přímo po zasněženém povrchu. Na vlek zpravidla navazuje jedna či více lyžařských tratí, respektive sjezdovek.

Zatímco v alpských zemích se téměř na každém kopci nachází lanovka (vleky jsou používány spíše na nejméně náročných a krátkých úsecích určených zejména pro méně zkušené lyžaře), v České republice je (kvůli délce sjezdovek) zatím nejčastěji používaným prostředkem dvojmístná kotva.

V rámci efektivního využití investic jsou některé lyžařské vleky používány mimo zimní sezónu k terénní cyklistice.^[1] Takové využití je však spíše ojedinělé. Jako cyklistický vlek slouží v létě od r. 2007 lyžařský vlek v Rokytnici nad Jizerou.^[1] Cyklistický vlek je také v areálu Peklák v České Třebové.^[2]

Na rozdíl od lanových drah není lyžařský vlek dráhou ve smyslu Zákona o drahách (266/1994 Sb.). Podle znění novelizovaného zákonem č. 191/2006 Sb. je však s účinností od 11. června 2006 takzvaným „určeným technickým zařízením“ dráhy, podobně jako například eskalátor. K provozu musí mít „průkaz způsobilosti určeného technického zařízení“ vydaný Drážním úřadem (§ 47 dráž. zák.). Průkaz způsobilosti zaručuje, že vlek podléhá pravidelným odborným revizím, prohlídkám a zkouškám podle vyhlášky č. 100/1995 Sb. (Řád určených technických zařízení) a má způsobilou obsluhu i provozovatele. Přechodná ustanovení umožňovala provozování bez průkazu způsobilosti UTZ u již dříve provozovaných vleků, pokud žádost o průkaz způsobilosti byla podána do října 2007, a do června 2007 bylo přechodně povoleno provozování i podnikatelům, kteří k tomu byli oprávnění před účinností novely zákona. Prezident Václav Klaus návrh této zpřísňující novely zákona vetoval mimo jiné s odůvodněním, že není žádoucí větší regulace, jeho veto však bylo přehlasováno.

Typy lyžařských vleků

talířový teleskopický (navijákový či pružinový) (známý pod názvem poma);
bubínkový (navijákový) s unašečem pro dvě osoby (známý pod názvem kotva);
bubínkový (navijákový) s unašečem pro jednu osobu (známý pod názvem elko, jednokotva);
kotvičkový (též známý pod názvem zvratkový) se snímací kotvičkou, kterou posílají lyžaři klouzavým samospádem po zvláštním laně; jde o lano obíhající dokola, na které se kotva zaklesne, v cílové stanici se uvolní.

Bezpečnostní zásady

Obvykle jsou na vlecích stanoveny tyto bezpečnostní zásady (viz např.^[3]^[4]^[5]):

začátečníci mají být pod dozorem zkušeného vlekaře;
lyžařské hole má lyžař držet v jedné ruce, aby se druhou rukou mohl držet závěsu;
nastupuje se a vystupuje jen na určených místech, závěs se pouští zvolna a opatrně;
nesmí se vybočovat z vyjeté stopy, slalomovat, houpat se na závěsu;
po pádu se lyžař musí pustit závěsu a opustit dráhu, nesmí být tažen vleže;
u některých vleků jsou po zastavení vleku lyžaři povinni opustit dráhu a je zakázáno spouštět vlek se zavěšenými lyžaři; tato omezení však na některých vlecích neplatí nebo nejsou důsledně dodržována;
jízda na snowboardu je možná jen se souhlasem vlekaře a jen na některých vlecích;
na některých vlecích je zakázána, na jiných povolena spolujízda dospělého (rodiče) s tlačeným malým dítětem;
zvláštní bezpečnostní pravidla vzhledem ke specifickým rizikům platí u vleků se snímacími kotvami.

Toto^[ujasnit] již u vleků neplatí. Je nařízeno mít vlek s plynulým rozjezdem i při plném obsazení.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b SŮRA, Jan. Vlekaři sázejí na léto. MF Dnes. 22. 8. 2007.
↑ Peklák Česká Třebová [online]. ©2019 [cit. 30. 1. 2024]. Dostupné z: https://peklak.cz/
↑ Pravidla jízdy na vleku EPV 300 Archivováno 12. 8. 2009 na Wayback Machine., Jan Nábělek, Chalupy FZÚ AVČR, Rokytnice nad Jizerou, 19. 8. 1999, Chalupy FZÚ AVČR, Rokytnice nad Jizerou
↑ Pravidla chování návštěvníků na lyžařském vleku Archivováno 6. 8. 2009 na Wayback Machine., Ski Slatina, vedení Lyžařského klubu Slatina (nedatováno)
↑ Provozní řád Ski areálu Špičák Archivováno 21. 6. 2009 na Wayback Machine., Vladimír Kasík, Josef Treml, jednatelé Sport service spol. s r. o., 15. 4. 2006