Po roce 1578 podnikl císař Rudolf II. zásadní renesanční přestavbu na vyhlídkový letohrádek dnešní obdélné dispozice s terasou a lodžií. V polovině 17. století v roce 1648 přežil bez úhony i vpád švédských vojsk do Prahy během třicetileté války. V 17. století byl letohrádek spojen s Pražským hradem kaštanovoualejí, kterou ovšem vykácela francouzská vojska při okupaci Prahy v roce 1742, alej však byla později obnovena, nicméně letohrádek v té době chátral a pustl. koncem 18. století jej jako letní sídlo obýval nejvyšší lovčí království českého, hrabě Černín.
V letech 1804–1805 rozhodnutím nejvyššího purkrabíhoJana Rudolfa Chotka došlo v k zpřístupnění Královské obory pro veřejnost a zároveň k rekonstrukci letohrádku s dostavbou dalšího objektu, do romantizující podoby inspirované anglickou tudorovskou novogotikou. Projekt architekta Jiřího Fischera realizoval Ignác Alois Palliardi. Došlo zejména k přestavbě fasády a interiérů a úpravě interiérů objektu pro hraběte J. R. Chotka, renesanční ráz budovy zůstal i po této přestavbě budovy zachován. Chotek chtěl za užívání platit nájemné, ale čeští stavové to odmítli[1]. Od roku 1849 (podle Staňkové a Štursy) nebo až roku 1861 (podle Rutha) císař propůjčil letohrádek královským místodržícím jako letní sídlo, tehdy se vžil jeho dnešní název.
Po roce 1945 byl interiér adaptován pro oddělení novin a časopisů Knihovny Národního muzea, jemuž slouží dosud jako studovna, knihovna i sklad.
Okolí
Letohrádek stojí na okraji Stromovky, u ohradní zdi s novogotickou bránou, postavenou roku 1814 podle návrhu architekta Jiřího Fischera. Od ní vede široká cesta v místech bývalé Křižíkovy elektrické dráhy. Na východní straně je malá vyhlídková terasa se slunečními hodinami v podobě kamenného globu z roku 1698.[2] Na západě přiléhá prostor bývalého zahradnictví s torzem skleníku (oranžérie) z doby kolem roku 1814[3] a památným stromem jinanem dvoulaločným.
Zajímavost
V exteriérech letohrádku bylo díky novogotické architektuře budovy natočeno také několik audiovizuálních děl z prostředí staré Anglie, odehrávají se zde např. některé scény z českého filmu Fantom Morrisvillu.
