Lin Chej-er
Lin Chej-er (čínsky: 林黑兒, zjednodušeně: 林黑儿, pchin-jin: Lín Hēier; 1871 [1] – 1900?) byla na straně čínských rebelů během boxerského povstání (čínsky: 義和團, zjednodušeně: 义和团, pchin-jin: Yìhétuán), známá mezi svými stoupenci také jako svatá matka žlutého lotosu (čínsky: 黃蓮聖母, zjednodušeně: 黄莲圣母, pchin-jin: huáng lián shèngmǔ).[1] Jakožto bývalá prostitutka a potulná bavička se znalostmi bojových umění, se účastnila boxerského povstání. Během boxerského povstání zorganizovala a velela ženské rebelské jednotce Červené lucerny v Tchien-ťinu. ŽivotLin se narodila na rybářské lodi v oblasti místní části Velkého kanálu v okolí Tchien-ťinu. Byla vytrénovaná v oblasti akrobacie a se svým otcem si vydělávala na živobytí jako potulná bavička.[2] Ještě jako velmi mladá se začala se živit jako takzvaná „dívka ze slaných vod“ (anglicky saltwater girl, čínsky 咸水妹, pchin-jin: xián shuǐ mèi), výraz, který se v Čchingské říši používal pro pojmenování mladých prostitutek „prodávající své tělo na řece i na souši“. Brzy se jako velmi mladá také provdala, avšak její novomanžel byl zatčen britskými vojáky během razie proti obchodu s opiem a ve vězení na následky násilného zacházení a podvýživy brzy zemřel,[1] ačkoli jiné zdroje tvrdí, že zemřel po násilném střetu s jedním z cizinců ve věznici.[3] Podle nich byl navíc uvězněn tchán Lin Chej-er, nikoliv její manžel.[4] Smrt manžela (či tchána) ji rozzuřila,[2] a tak se Chej-er nejprve připojila ke stoupencům Bílého lotosu, později i k ideologicky stejně smýšlejícím rebelům boxerského povstání žádajících po pomstě na přivandrovalých cizincích. Jelikož se jako žena nemohla k samotným mužským stoupencům kvůli pravidlům jednotek jako žena připojit, a zároveň byla nadaná v oblasti bojových uměních, vůdcem boxerů Čang Te-čchengem odcestovala do Tchien-ťinu, kde začala shromažďovat ženy a rozhodla se vytrénovat ženské rekruty a založit jednotku Červených luceren pro mladé rebelky a bojovnice. Na břidlicové lodi podél Velkého kanálu vyvěsila vlajku s nápisem „svatá matka žlutého lotosu“. Zde prý vytvořila oltář, lákala a přitahovala ženy k tomu, aby se připojily k Červeným lucernám, a také léčila nemocné.[5] Název rebelské skupiny se odvíjí od barvy jejich oblečení. S vdovami bojovníků a rebelek boxerského povstání vytvořila Jednotku Modré lucerny a se starými ženami jednotku Černých luceren. Kromě toho vytvořila jednotka „Pánvové lucerny“ složené z kuchařek, které měly na starosti stravování povstaleckých jednotek. Do svých řad verbovala prostitutky, žebračky a ženy rolníků, naopak odmítala zámožné ženy jako zbytečné „lotosové nohy“.[1] V červenci 1900 spojené síly Aliance osmi národů vstoupily do měst Peking a Tchien-ťin, která rabovaly a drancovaly.[6][7] Lin Chei-er a další vůdci kladli tvrdý odpor.[8] Lin Chei-er byla zraněna během bitvy o Tchien-ťin a zajata spolu s ostatními představitelkami 14. července 1900, kdy je vojáci císařského vojska, kteří tajně pomáhali rebelům, nechali napospas svému osudu.[8] Konec jejího života ani příčina jejího úmrtí není znám, její ostatky nebyly nalezeny. Pravděpodobně byla souzena a popravena. Avšak mezi lidmi se proměnila v hrdinku, a dobové lidové písně hlásaly, že přežila.[9] Pomník na její počest, památník Červených luceren, byl postaven v roce 1994 poblíž jejího místa narození.[1] Její odkaz převládl, protože zahraniční nepřátelé prchali ve strachu před její mocí, když byly na lodích podél Velkého kanálu vyvěšeny červené lucerny.[10] Účast na povstáníLin Chej-er se podílela na mnoha aspektech boxerského povstání, včetně léčení nemocných a zraněných, sestavování bitevních plánů a vedení Červených luceren v bitvě.[10] Její schopnosti byly na vyšší úrovni než ostatních Červených luceren a zahrnovaly i takové jako odšroubovat šrouby na cizích dělech.[11] Údajně měla dokázat léčit zraněné pokropením čistou vodou a navrátit život mrtvým třením jejich těl.[12] Údajně vedla Červené lucerny do bitev u stanice Lao-lung-tchou (stanice Velké čínské zdi) a Z'-ču-ling,[10], které jsou vzácným případem, kdy ženy bojovaly po boku mužů. Chej-er si získala respekt u Červených luceren po konfrontaci s guvernérem a generálem Č'-li Jü-luem[4], který se bránil zásahům Boxerů proti cizincům. Poté, co odolával boxerským snahám i v době, kdy už v Tchien-ťinu začaly boje, se s ním Chej-er střetla. Přimlouvala se za jeho podporu a odsoudila ho za jeho odpor vůči boxerům. Po jejím úspěšném nátlaku Jü-lu ustoupil boxerům a slíbil svou budoucí podporu povstání[4]. Konfrontace Lin Chej-er byla významná, protože byla jednak osobou z dělnické třídy, která smlouvala s osobou z třídy vládnoucí, ale také ženou ve vysoce patriarchální společnosti, která s neobvyklým úspěchem mluvila s mužem.[13] ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Lin Hei'er na anglické Wikipedii. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Red Lanterns (Boxer Uprising) na anglické Wikipedii.
Bibliografie
|
||||||||||||||||||
