Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Lidské tělo je označení pro veškerou hmotu, která tvoří člověka. Je tvořeno mnoha různými druhy buněk, které společně tvoří tkáně a následně orgánové soustavy. Ty společně zajišťují stále vnitřní prostředí a životaschopnost člověka.

Funkce jednotlivých orgánových soustav jsou úzce propojeny a navzájem se ve svých funkcích doplňují. Jako podpůrná jednotka slouží kostra člověka, která primárně společně se svaly zajišťuje oporu a pohyblivost celého organismu. Živiny tělo přijímá, štěpí a vylučuje v trávicí soustavě. Přebytečné látky jsou také z těla odstraňovány vylučovací soustavou. Reprodukci zajišťuje rozmnožovací soustava. Interakce s okolím jsou rozlišovány pomocí smyslové soustavy, která následně vysílá informace periferním nervovým systémem k centrální nervové soustavě, kde jsou nakonec zpracovány. Na řízení celého organismu se také podílí endokrinní soustava. Tělo je chráněno proti vnějším vlivům lymfatickým a imunitním systémem. Za přenos živin, hormonů a dalších látek zodpovídá oběhový systém.

Lidské tělo můžeme dělit na několik částí nebo krajin. Toto dělení se využívá především v anatomii nebo chirurgických oborech.

Hlava slouží jako řídící centrum lidského těla, ve kterém se nachází většinová část centrální nervové soustavy – mozek, a většina smyslových orgánů vyjma hmatu, který je nerovnoměrně rozprostřen po celém těle. Tvar hlavy je určen především tvrdou lebkou, která ochraňuje mozek a ostatní orgány v hlavě uložené.

Na hlavě se ze předu nacházejí dvě oči sloužící jako zrakový orgán, nos jako čichový orgán, ústa pro přijímání potravy a druhotně i ke komunikaci, po stranách jsou uši sloužící jako sluchový orgán.

V přední části hlavy, obličeji, se nachází také mimické svalstvo umožňující lidem neverbální komunikaci.

Za základ trupu se dá považovat soustava kostí a jejich spojení zvaná páteř, prostupující od hlavy až téměř k dolním končetinám, jenž je tvořena obratli a která umožňuje člověku vzpřímenou chůzi. Vnitřní orgány jsou chráněny hrudním košem tvořeným ze žeber a kosti hrudní (sternum), ve kterém se nacházejí hlavně srdce a plíce. Část dalších orgánů se nachází v dutině břišní.

V trupu se vyjma mozku nacházejí všechny důležité orgány, bez kterých není člověk schopen déle žít. Žebra dělíme na sedm párů pravých (costae verae), tři páry nepravých (costae spurie) a dvě volná (costae libirae).

Dělí se na horní a dolní končetiny, i když svojí stavbou jsou si velmi podobné. Jedná se o párové orgány, které jsou určeny k interakci s okolím.

Horní končetiny slouží pro manipulaci s předměty v okolí a proto jsou zakončeny rukama, které jsou schopny uchopit předmět a následně ho přemísťovat. Běžně se horním končetinám říká paže, ale anatomicky tento výraz označuje pouze část mezi ramenním kloubem a loktem. Této části se také říká nadloktí. Horní končetina se skládá z ramenního kloubu, paže, loktu, předloktí a ruky. Ruka se skládá ze zápěstí, dlaně a pěti prstů, přičemž čtyři prsty jsou v opozici vůči palci. Opozice umožňuje úchop předmětů.

Dolní končetiny se nazývají nohy a jsou uzpůsobeny k tomu, aby umožňovaly člověku pohyb po zemi. Díky vzpřímené chůzi je člověk odkázán nést veškerou svoji váhu na dolních končetinách, což se projevilo na jejich stavbě. Dolní končetina se skládá z kyčelního kloubu, stehna, kolene, bérce, kotníků, hlezna, nártu, chodidla a prstců. Prstců je pět a žádný není v opozici.

• Tělo dospělého člověka je složeno asi z 206 kostí (tělo novorozence z asi 305 kostí)
• asi 639 svalů
• 16 % hmotnosti připadá na kůži
• 40 % na svaly
• 25 % na kosti
• 2 % na mozek

Lidské tělo se skládá z chemických prvků: vodíku, kyslíku, uhlíku, vápníku a fosforu.^[1] Tyto prvky jsou součástí trilionů buněk a nebuněčných tkání těla.

Tělo dospělého muže obsahuje asi 60 % tělní tekutiny, což je asi 42 litrů vody. Tělní tekutiny tvoří asi 19 litrů extracelulární tekutiny, zahrnující asi 3,2 litru krevní plazmy a asi 8,4 litru intersticiální tekutiny a kolem 23 litrů tekutin uvnitř buněk.^[2] Obsah, kyselost a složení vody uvnitř a vně buněk je tělem pečlivě kontrolováno a udržováno. Hlavními elektrolyty v tělní tekutině mimo buňky jsou sodík a chloridy, zatímco v buňkách je to draslík a fosfáty.^[3]

Všechny krevní cévy v lidském těle měří dohromady cca 96 000 kilometrů.^[zdroj⁠?!]

• Anatomie člověka
• Seznam buněčných typů v lidském těle
• Seznam kostí lidského těla

• Obrázky, zvuky či videa k tématu lidské tělo na Wikimedia Commons
• Téma Tělo ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo tělo ve Wikislovníku
• Příloha Lidské tělo (čeština) ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Lidské anatomické rysy
Hlava	lebka obličej čelo oko ucho nos ústa jazyk zuby čelist tvář brada
Krk	ohryzek
Trup	rameno páteř prs bradavka hrudník hrudní koš břicho pupek záda boky pohlavní orgány klitoris pochva stydké pysky penis šourek varle kyčelní kloub konečník hýždě
Končetiny	Horní končetina paže loket předloktí zápěstí ruka prst palec ukazovák prostředník prsteník malíček Dolní končetina noha stehno koleno lýtko pata kotník chodidlo prstec
Kůže	vlasy ochlupení nehty