Lichtenštejnský parlament resp. Zemský sněm Lichtenštejnského knížectví (německyLichtensteinische Landtag, či Landtag des Fürstentums Liechtenstein) je zákonodárný orgán Lichtenštejnské knížectví.
Po volbách do zemského sněmu 6. a 8. února 2009 ztratila Pokoroková občanská strana (FBP) svoji většinu a disponuje jen 11 mandáty (dosud 12). Vaterländische Union (VU) naproti tomu získala 13 mandátů (dosud 10) a navrhla tudíž svého nového šéfa vlády. Poraženou voleb byla strana Freie Liste (FL), která ze svých dosavadních 3 poslaneckých křesel získala v Landtagu pouze jediné. FBP a VU tvoří i přes absolutní většinu VU velkou koalici.
Výsledky voleb
Jednotlivé výsledky voleb
FBP: 43,5 % (- 5,2 %) 11 mandátů
VU: 47,6 % (+ 9,3 %) 13 mandátů
FL: 8,9 % (- 4,1 %) 1 mandát
Jako právní podklad slouží články 46 a 36 až 63, LGBI. 1973 č. 50 lichtenštejnské ústavy.
Mluvčí frakce: Johannes Kaiser (FBP), Peter Hilti (VU),
Zapisovatel: Gerold Büchel (FBP), Thomas Vogt (VU)
Lichtenštejnský Landtag se během jednoho roku shromažďuje na osm až deset sněmovních zasedání, která podle množství projednávaných bodů trvají jeden až tři dny. Zasedání jsou zpravidla veřejná a jsou přenášena v plné délce (audiopřenos se statickým obrazem na státním televizním kanále). Konají se také neveřejná zasedání, při nichž se projednávají interní záležitosti sněmu nebo osobní záležitosti, nebo když zástupci vlády předávají důvěrné informace.
Zákony a finanční předlohy a návrhy musejí být projednávány a uzavírány na veřejných zasedáních. Nejdůležitější funkce Landtagu jsou vymezeny v článku 62 ústavy. Vedle společného projednávání zákonů je to především také kontrola vlády a výše nákladů parlamentu zvláštního významu.
Dějiny
Lichtenštejnský Landtag vznikl jako instituce na základě absolutistickéústavy z roku 1818. Oba stavy, duchovenstvo a obce, obdržely právo zastoupení prostřednictvím poslanců. Duchovenstvo volilo do sněmu tři faráře. Obce byly zastupovány jedenácti starosty a pokladníky (tzn. strážci obecní pokladny). Stavovský sněm byl k zasedání svoláván knížetem jednou do roka. Původní stavovský sněm neměl žádnou výkonnou moc, jeho funkce spočívala výhradně v ročním vyjádření vděku za potřebu daní.