V roce 2011, před referendem o legalizaci potratů konaném 18. září2011, regentAlois z Lichtenštejna, syn Jana Adama II., pohrozil, že v září využije svého práva veta a bude vetovat změnu zákona, která má legalizovatpotrat v prvních dvanácti týdnech těhotenství, i kdyby tato změna referendem prošla. Voliči návrh na změnu zákona v referendu konaném 18. září 2011 nakonec odmítli, ale vznikla občanská iniciativa „Damit deine Stimme zählt“ („Aby váš hlas platil“) za změnu lichtenštejnské ústavy, aby se knížecí pravomoc uplatnit veto omezila.[2][3][11][13][14]
Kampaň
Využití knížecí pravomoci regentem Aloisem z Lichtenštejna, synem Jana Adama II., kolem referenda o legalizaci potratů konaného 18. září 2011, vyvolalo téměř rok trvající debatu o významu a legitimitě knížecích výsad a zachování monarchie v Lichtenštejnsku. Vzniklá občanská iniciativa předložila 9. února 2012 otázku referenda – omezení královských pravomocí, návrh podobný tomu z referenda v roce 2003.[6][14][9]
Občanská iniciativa, jejímž cílem bylo změnit ústavu tak, aby kníže nemohl vetovat zákon schválený v referendu, se pojmenovala „Damit deine Stimme zählt“ („Aby váš hlas platil“).[3] Odpůrci této změny a kampaně založili skupinu nazvanou „Für Gott, Fürst und Vaterland“ („Za Boha, knížete a vlast“), což je heslo Lichtenštejnska i jeho národní policie.[15] Královská rodina naznačila, že by výsledek referenda, které by knížete pravomoci vetovat výsledek referend zbavilo, vetovala a svůj souhlas s omezením knížecích pravomocí podmínila zrušením monarchie – iniciováním článku 113 Ústavy,[14] a Alois z Lichtenštejna pohrozil rezignací, pokud změna referendem projde. Před hlasováním uvedl, že pokud by obyvatelé hlasovali „ano“, stáhl by se z politického života: „Nepřipadá v úvahu, aby knížecí rodina podporovala politiku, kterou neschvaluje.“[6][9][11][16]
Od 29. března do 9. května 2012 bylo shromážděno 1 732 podpisů, z nich bylo 1 726 prohlášeno za platné – více než 1 500 hlasů potřebných k vypsání referenda (Ústavní iniciativy podle článku 64 odstavce 2 Ústavy). Dne 15. května 2012 vláda rozhodla, že petice za změnu ústavy je právně platná a postoupila ji k projednání Zemskému sněmu Lichtenštejnského knížectví, který se peticí zabýval 23. května a poměrem hlasů 18 ku 7 ji zamítl. Vláda pověřená vypsáním referenda stanovila datum jeho konání na pátek 29. června a neděli 1. července 2012.[3][4][5]
Odpůrcům knížecího veta se tak podařilo vyvolat referendum, které se v termínu stanovém vládou, v pátek 29. června a v neděli 1. července 2012, konalo.[4][5][6][17]
Navrhované změny
V referendu bylo navrženo zrušit právo knížecí rodiny vetovat rozhodnutí přijatá v referendu, ale ponechat si pravomoc blokovat zákony přijaté zemským sněmem (parlamentem).[6][9] Navrhované změny by upravily články 9, 65, 66 a 112 Ústavy. Například článek 9 odstavec 1 uvádějící, že „každý zákon vyžaduje pro svou platnost schválení knížete“, měl být doplněn o slova „nebo schválení v referendu“. Z článku 65 odstavce 1 by měla být vypuštěna věta „Pokud vládnoucí kníže souhlas neuskuteční do šesti měsíců, bude považován za zamítnutý“ a v článku 66 odstavci 6 mělo být doplněno „Stejně tak přijetí lidem nahrazuje souhlas vládnoucího knížete (čl. 9).“[3]
↑ abcdefg Liechtenstein referendum rejects curbs on royal powers. BBC News [online]. BBC, 2012-07-01 [cit. 2023-06-06]. Archiv. Dostupné online. (anglicky)
↑ Freedom in the World 2009 - Liechtenstein. Refworld [online]. UNHCR, 2012-10-17 [cit. 2023-06-06]. Web.archive.org. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-17. (anglicky)