Libuše Valentová

PhDr. Libuše Valentova, CSc.
Narození8. srpna 1945 (79 let)
Knínice
Povoláníliterární kritička, překladatelka, rumunistka, VŠ pedagožka
Národnostčeská
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Univerzita Karlova
Témataliterární překlad, rumunština a francouzština
OceněníNárodní řád za věrnou službu
Manžel(ka)Petr[1]
RodičeHelena Kubínová a Emil Glotzmann[2]
Příbuzníbratři Lumír a Emil[3]
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Libuše Valentova (* 8. srpna 1945, Knínice) je česká rumunistka, literární teoretička, překladatelka a pedagožka.

Život

Narodila se 8. srpna 1945 v Knínicích v okrese Blansko. Po ukončení základní školy navštěvovala Střední všeobecněvzdělávací školu v Boskovicích, kde maturovala v roce 1963. Potom studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor francouzština a rumunština (1963 – 1968), poté pokračovala rozšiřujícím studiem oboru italština (1968 – 1972). Ná téže fakultě pokračovala interní aspiranturou v oboru rumunská literatura (1976 – 1980) a rigorózní zkouškou v oboru dějiny rumunské literatury (1982). V roce 1984 obhájila kandidátskou disertační práci „Románová tvorba George Călinesca”.

Odbornou praxi získala jako dokumentátorka v Ústavu dějin východní Evropy ČSAV a metodička jazykových kurzů v Obvodním kulturním domě Praha 3. V časopisech Literární noviny, Tvar, A2[4] a dalších publikovala řadu překladů i recenzí děl rumunských básníků, prozaiků a esejistů. V letech 1980–2011 vyučovala odborné předměty v Ústavu románských studií FFUK, kde od roku 2011 působí na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií.

Dílo

Publikace

  • 1984 - Slovník spisovatelů – Rumunsko, (vedoucí autorského kolektivu Marie Kavková, autorský podíl: 100 hesel), Odeon, Praha
  • 1997 - Stručný přehled osobností z dějin rumunského výtvarného umění, FFUK
  • 2000 - Mihai Eminescu v české kultuře (spolu s Jiřím Našincem), Česko-rumunská společnost, Praha
  • 2001 - Slovník rumunských spisovatelů (kolektiv autorů pod vedením L. Valentové), Libri, Praha
  • 2006 - Balada Mioriţa v českých překladech / Balada Mioriţa în limba cehă (spolu s Jiřím Našincem), Česko-rumunská společnost, Praha

Překlady

z francouzštiny

z rumunštiny (výběr)

Sborníky

  • 2005 - Primul simpozion internaţional de studii româneşti din Cehia / První mezinárodní symposium české Rumunistiky, (2. editor: Eugenia Bojoga), Rumunské oddělení ÚRS FFUK a Česko-rumunská společnost, Praha
  • 2008 - Mircea Eliade v evropském kontextu / Mircea Eliade în context european, Rumunské oddělení ÚRS FFUK a Česko-rumunská společnost, Praha
  • 2009 - Ipostaze ale identităţii româneşti, Rumunské oddělení ÚRS FFUK a Česko-rumunská společnost, Praha

Ocenění

  • 1991 - Cena Svazu rumunských spisovatelů za popularizaci rumunské literatury v zahraničí
  • 2000 - Medaile za zásluhy, udělena k 10. výročí Univerzity Hyperion v Bukurešti
  • 2002 - Řád "Za věrné služby", udělený prezidentem Rumunska

Odkazy

Reference

  1. ↑ Boček, Vít. „Rumunská kultura je současně tradiční i moderní, západní i východní, klasicky harmonická i romanticky bouřlivá.“ In: ohlasy.info, 2015-12-18
  2. ↑ Boček, Vít. „Rumunská kultura je současně tradiční i moderní, západní i východní, klasicky harmonická i romanticky bouřlivá.“ In: ohlasy.info, 2015-12-18
  3. ↑ Boček, Vít. „Rumunská kultura je současně tradiční i moderní, západní i východní, klasicky harmonická i romanticky bouřlivá.“ In: ohlasy.info, 2015-12-18
  4. ↑ VALENTOVÁ, Libuše. Moldavské ztroskotání. A2 [online]. 2011-6-22 [cit. 2015-10-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy