Li Čchang-čchun se narodil 1. února1944 v Ta-lien v provincii Liao-ning, tehdy ovládané Japonskem.[1] V letech 1961–1966 studoval na elektromechanické fakultě Charbinského technologického institutu. Roku 1965 vstoupil do Komunistické strany Číny. V letech 1966–1968 čekal po ukončení studia na pracovní uplatnění.[1]
V letech 1968–1975 pracoval jako technik v závodě v Šen-jangu v provincii Liao-ning, později postoupil na místopředsedu revolučního výboru, resp. zástupce ředitele závodu.[1] Roku 1980 přešel do městské správy na místo zástupce vedoucího oddělení strojírenského a elektronického průmyslu v administrativě města Šen-jangu. V letech 1981–1982 byl zástupcem tajemníka šenjangského městského výboru KS Číny. V letech 1982–1983 se vrátil do městské správy, tentokrát jako náměstek starosty Šen-jangu pro ekonomiku.[1] Od roku 1983 řídil šenjangskou organizaci KS Číny. Při reorganizaci stranického vedení v září 1985 byl přibrán mezi kandidáty ústředního výboru. Roku 1986 byl povýšen na guvernéra provincie Liao-ning (a zástupce tajemníka liaoningského provinčního výboru KS Číny). Na XIII. sjezdu KS Číny v říjnu/listopadu 1987 byl zvolen členem ústředního výboru (znovuzvolen 1992, 1997, 2002 a 2007).[1]
Jako guvernér Liao-ningu patřil k průbojným reformně naladěným vůdcům, v diskuzích o problematických ztrátových státních podnicích zastával stanovisko, že je nutné nejhorší nechat zbankrotovat, což ostatní motivuje ke zlepšení. V zájmu prosazení svých idejí ještě jako starosta Šen-jangu nabídl město do experimentálního programu, v němž by se ověřila funkčnost zákona o bankrotu a roku 1985 nechal zbankrotovat jeden ze šenjangských státních podniků, jako první bankrot v zemi.[2][pozn. 1]
V Che-nanu a Kuang-tungu
Roku 1990 byl přeložen do Che-nanu, opět na místo guvernéra provincie. Roku 1992 přešel do funkce tajemníka chenanského provinčního výboru KS Číny, od roku 1993 byl současně předsedou chenanského provinčního lidového shromáždění (tj. provinčního parlamentu).[1] Patřil k reprezentantům generace technokratů vyzdvižené v 80. letech a v jejím rámci k nejrychleji postupujícím kádrům – roku 1982 byl nejmladším kandidátem ústředního výboru, roku 1986 nejmladším guvernérem v zemi, roku 1997 nejmladším členem politbyra.[2] Politicky původně stoupenec generálního tajemníka Čao C’-janga se po jeho pádu přeorientoval na Ťiang Ce-mina, jehož zásluhou byl vyzdvižen do politbyra a stálého výboru politbyra. V Che-nanu i Kuang-tungu prosazoval hospodářské reformy v úspěšné snaze o růst ekonomiky,[3] v druhé provincii s lepšími výsledky než v první: V Che-nanu vykázal pouze průměrné výsledky, v převážně zemědělské provincii příjmy rolníků v 90. letech stagnovaly a provincie se stala známou kvůli skandálu s rozšířením AIDS v důsledku nehygienických praktik při darování krve.[2]
Přesto na XV. sjezdu KS Číny v září 1997 postoupil do užšího vedení komunistické strany, když byl zvolen členem politbyra ÚV KS Číny. V březnu 1998 pak přešel na post tajemníka kuangtungského provinčního výboru KS Číny.[1] V Kuang-tungu celkově uspěl, když provincie pokračovala v rychlém ekonomickém rozvoji, přičemž úspěšně řešil problémy s úvěrovou expanzí minulých let, zhoršené důsledky asijské finanční krize v letech 1997–1998, a zahájil programy pomoci chudým,[2] které příznivé důsledky ekonomického růstu minuly. Z politického hlediska byla provincie do příchodu Li Čchang-čchuna řízena místními rodáky, kteří se za své kariéry necítili být zavázáni pekingským politikům a byli samostatnější, než centrum považovalo za přiměřené. Li Čchang-čchun přivedl provincii pod vliv Ťiang Ce-mina[2] a vybudoval si pověst úspěšného a rozhodného politika, který rozumí ekonomickým problémům. Získal si i podporu celostátně respektovaných kuangtungských „stařešinů“ Jie Süan-pchinga a Žen Čung-iho a také Li Pchenga. Ťiang s ním začal počítat na pozici premiéra (přestože stávající premiér Ču Žung-ťi jako svého nástupce viděl Wen Ťia-paoa).[2] Nicméně v letech 2001–2002 Li Čchang-čchunovy pozice oslabily korupční aféry v Kuang-tungu a Liao-ningu, přestože se přímo nedotkly.[2]
Na XVIII. sjezdu KS Číny v listopadu 2012 se vzdal politických funkcí a odešel do penze.
Odkazy
Poznámky
↑V Čínské lidové republice je funkčnost nové legislativy, resp. funkčnost ekonomických reforem, před zavedením v celé zemi obvykle vyzkoušena ve vybraných regionech.[2]
↑Před sjezdem se předpokládalo, že zaujme pozici člena stálého výboru a prvního místopředsedy vlády,[4] kvůli změnám ve složení stálého výboru v posledních týdnech před sjezdem však místo prvního vicepremiéra připadlo Chuang Ťüovi.[5]
Reference
↑ abcdefghXinhua. Li Changchun [online]. www.gov.cn, rev. 2007-10-22 [cit. 2023-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ abcdefghNATHAN, Andrew J.; GILLEY, Bruce. China’s new rulers : the secret files. 1. vyd. NY: The New York Review of Books, 2002. ISBN1-59017-046-6. S. 112–118. (anglicky) [Dále jen Nathan, Gilley].
↑ abSULLIVAN, Lawrence. Historical Dictionary of the Chinese Communist Party. Lanham, Maryland: Rowman & Littlefield, 2022. ISBN9781538157244. S. 233–234. (anglicky)
↑BO, Zhiyue. China’s elite politics : political transition and power balancing. Singapore: World Scientific Publishing, 2007. Dostupné online. ISBN978-981-270-041-4. S. 70–71. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Li Čchang-čchun na Wikimedia Commons
ústřední vedoucí skupina pro organizaci a propagandu (1970–1975) ústřední skupina pro propagandu (1966–1977) ústřední vedoucí skupina pro propagandu a ideologii (1982– )