Lesby, gayové, bisexuálové a translidé (LGBTQ+) se na Barbadosu mohou setkávat s právními komplikacemi neznámými pro většinové obyvatelstvo. Stejnopohlavní sexuální aktivita je zde od prosince 2022 zcela legální.

Jakékoliv orální či anální aktivity mezi stejnopohlavními i heterosexuálními jedinci jsou zakázány dle odst. 154 zákona o sexuálních deliktech, který kriminalizuje tyto aktivity buď mezi 2 muži nebo mezi ženou a mužem (tzn. že ženská homosexualita je de iure legální). V případě porušení hrozí trest odnětí svobody až 10 let, když je trestný čin spáchán na osobě starší 16 let nebo vůči ní. V případě tzv. buggery (označení pro anální pohlavní styk) hrozí dokonce doživotí. ^[1]

V roce 2018 organizace Human Rights Watch vydala prohlášení vyzývající barbadoskou vládu, aby zrušila své zákony proti sodomii a legalizovala homosexualitu. Vláda odpověděla tím, že vnější organizace chtějí podlomit její moc a chtějí nastolit stejnopohlavní manželství. Organizace naopak její prohlášení označila za “levný politický trik“ jak si udržet konzervativní voliče a připomněla diskriminaci LGBT osob na Barbadosu.^[2]

Když v roce 2018 zrušili Trinidad a Tobago^[3] a Belize zákony proti sodomii, tak LGBT aktivisté na Barbadosu se radovali z těchto činů a volali po tom samém i na Barbadosu. Zákony vůči sodomii však pocházejí již z koloniálních dob a barbadoská ústava obsahuje tzv. klauzuli o úsporách, která chrání zákony z koloniální éry před ústavním přezkumem a není tudíž možné jej běžnou legislativní cestou zrušit. ^[4] Toto brání další cestě k legalizaci homosexuality a aktivisté na to poukazují.

Anglikánský biskup z Barbadosu, stejně jako katolická církev, vystoupili v opozici vůči zákonu o tzv buggerech a uvedli, že zatímco se morálně staví proti homosexualitě, tak vlády musí respektovat práva všech osob, včetně LGBT lidí.^[5] Na druhou stranu některé fundamentalističtější, extrémističtější a nábožensky fanatické skupiny napadly LGBT aktivisty a LGBT lidi v širším měřítku. Patří mezi ně Církev Nového zákona, která učinila věcně nesprávné a nevědecké komentáře týkající se sexuální orientace a tvrdila, že heterosexualita, homosexualita a bisexualita jsou otázkou volby a tvrdila, že by měla být podporována diskriminace LGBT lidí.^[6]

Barbados neuznává stejnopohlavní manželství ani jinou právní formu stejnopohlavního soužití. To samé latí i u nepovolení adopce dětí stejnopohlavními páry.

V srpnu 2020 vydal barbadoský parlament novelu zákoníku práce, který chrání osoby před diskriminaci na základě pohlaví, sexuální orientace, rodinném stavu či stavu domácího partnerství.^[7] Ovšem není zahrnuta genderová identita, jak poukázala aktivistka Alexa D.V. Hoffmann.^[8]

V prosinci 2022 barbadoský nejvyšší soud vydal verdikt, který upovažuje kriminalizaci stejnopohlavních soužití za nelegitimní.^[9]

Barbadoská společnost je stále založena na konzervativních pohledech z koloniálního období, ale jsou z průzkumů vidět náznaky zvýšení míry tolerance. Průzkum společnosti CADRES z r. 2016 ukázal, že až 67 % obyvatel se cítí jako tolerantních vůči LGBT komunitě a 82 % se staví negativně vůči diskriminaci na základě odlišné sexuální orientace.^[10]

Již v roce 2013 vznikla organizace Barbados Gays, Lesbians and All-Sexuals Against Discrimination založená aktivisty Donnya Piggottovou a Ro-Ann Mohammedem jako možnost otevřeně a veřejné mluvit o LGBT komunitě a jejích problémech.^[11]

V roce 2017 uspořádalo několik jedinců první malý pochod hrdosti a r. 2018 se konal v hlavním městě Bridgetownu větší pochod hrdosti (cca 120 účastníků) na Rihanna Drive.^[12]

Mezi propagátorku práv LGBT jedinců na Barbadosu patří i barbadosko-americká zpěvačka Rihanna.^[13][14]

Samotná prezidentka Sanda P. Mason se vyjádřila velmi kladně k LGBT komunitě tím, že “udělá vše proto, aby dala této komunitě stejná práva a vyvrátila kontroverze“.^[15] Barbadoská vláda i z důvodu postupného dekriminalizaci homosexuality či schvalování stejnopohlavních manželství, vč. USA, přijal Barbados mnoho evangelikálních reformních kněží, kteří však byly místními obviněni ze šíření LGBT propagandy.^[16]

Legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku	(legální od 2022[9])
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace
Anti-diskriminační zákony v zaměstnání	(2020)
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám
Anti-diskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti)
Stejnopohlavní manželství	(navrženo)
Jiná forma stejnopohlavní soužití	(navrženo)
Adopce dítěte partnera
Společná adopce dětí stejnopohlavními páry
LGBT osoby smějí otevřen sloužit v armádě
Možnost změny pohlavního styku
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy
Náhradní mateřství pro gay páry
MSM smějí darovat krev

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Barbados na anglické Wikipedii.

LGBT práva v Severní a Střední Americe
	Antigua a Barbuda • Bahamy • Barbados • Belize • Dominika • Dominikánská republika • Grenada • Guatemala • Haiti • Honduras • Jamajka • Kanada • Kostarika • Kuba • Mexiko • Nikaragua • Panama • Salvador • Spojené státy americké • Svatý Kryštof a Nevis • Svatá Lucie • Svatý Vincenc a Grenadiny • Trinidad a Tobago
	Teritoria, kolonie a zámořská území: Americké Panenské ostrovy (USA) • Anguilla (GB) • Aruba (NL) • Bermudy (GB) • Britské Panenské ostrovy (GB) • Grónsko (DK) • Guadeloupe (F) • Kajmanské ostrovy (GB) • Martinik (F) • Montserrat (GB) • Nizozemské Antily (NL) • Turks a Caicos (GB) • Portoriko (USA) • Saint Pierre a Miquelon (F)