Kyselina methylmalonová je vedlejším produktem metabolismu propionátu.[1] Výchozí zdroje jsou následující, v závorkách jsou uvedeny přibližné podíly na metabolismu propionátu v celém těle:[2]
Intracelulární esterázy jsou schopny odstranit methylovou skupinu (-CH3) z kyseliny methylmalonové, a tím vytvořit kyselinu malonovou.[8]
Klinický význam
Nedostatek vitaminu B12
Zvýšená hladina kyseliny methylmalonové může ukazovat na nedostatek vitaminu B12. Test je vysoce citlivý (osoby s nedostatkem vitaminu B12 mají téměř vždy zvýšenou hladinu), ale není příliš specifický (osoby, které nemají nedostatek vitaminu B12, mohou mít zvýšenou hladinu také).[9] Kyselina methylmalonová je zvýšená u 90-98 % pacientů s nedostatkem vitaminu B12. Má nižší specifičnost, protože 20-25 % pacientů starších 70 let má zvýšenou hladinu kyseliny methylmalonové, ale 25-33 % z nich nemá nedostatek vitaminu B12. Z tohoto důvodu se vyšetření hladiny kyseliny methylmalonové u starších osob rutinně nedoporučuje.[10]
Pokud je zvýšená hladina kyseliny methylmalonové doprovázena zvýšenou hladinou kyseliny malonové, může to znamenat metabolické onemocnění kombinovanou acidurii malonovou a methylmalonovou (CMAMMA). Výpočtem poměru kyseliny malonové a methylmalonové v krevní plazmě lze CMAMMA odlišit od klasické methylmalonové acidémie.[11]
Rakovina
Kromě toho je hromadění kyseliny methylmalonové v krvi s věkem spojeno s progresí nádorů v roce 2020.[12]
Bakteriální přerůstání v tenkém střevě
Přemnožení bakterií v tenkém střevě může také vést ke zvýšené hladině kyseliny methylmalonové v důsledku konkurence bakterií v procesu vstřebávání vitaminu B12.[13][14] To platí pro vitamin B12 z potravy a perorální suplementaci a lze to obejít injekcemi vitaminu B12. Na základě případových studií pacientů se syndromem krátkého střeva se také předpokládá, že přemnožení střevních bakterií vede ke zvýšené produkci kyseliny propionové, která je prekurzorem kyseliny methylmalonové.[15] Bylo prokázáno, že v těchto případech se hladina kyseliny methylmalonové vrátila k normálu při podávání metronidazolu.[15][16]
↑ abcTEJERO, Joanne; LAZURE, Felicia; GOMES, Ana P. Methylmalonic acid in aging and disease. Trends in Endocrinology & Metabolism. 2024-03, roč. 35, čís. 3, s. 188–200. Dostupné online. DOI10.1016/j.tem.2023.11.001. PMID38030482. (anglicky)
↑ abcdCHANDLER, R.J.; VENDITTI, C.P. Genetic and genomic systems to study methylmalonic acidemia. Molecular Genetics and Metabolism. 2005-09, roč. 86, čís. 1-2, s. 34–43. Dostupné online. DOI10.1016/j.ymgme.2005.07.020. PMID16182581. (anglicky)
↑ abcdBAUMGARTNER, Matthias R; HÖRSTER, Friederike; DIONISI-VICI, Carlo. Proposed guidelines for the diagnosis and management of methylmalonic and propionic acidemia. Orphanet Journal of Rare Diseases. 2014-12, roč. 9, čís. 1. Dostupné online. ISSN1750-1172. DOI10.1186/s13023-014-0130-8. PMID25205257. (anglicky)
↑DIOGO, Rui; RUA, Inês B; FERREIRA, Sara. Methylmalonyl Coenzyme A (CoA) Epimerase Deficiency, an Ultra-Rare Cause of Isolated Methylmalonic Aciduria With Predominant Neurological Features. Cureus. 2023-10-31. Dostupné online. ISSN2168-8184. DOI10.7759/cureus.48017. PMID38034150. (anglicky)
↑COLLADO, M. Sol; ARMSTRONG, Allison J.; OLSON, Matthew. Biochemical and anaplerotic applications of in vitro models of propionic acidemia and methylmalonic acidemia using patient-derived primary hepatocytes. Molecular Genetics and Metabolism. 2020-07, roč. 130, čís. 3, s. 183–196. Dostupné online. DOI10.1016/j.ymgme.2020.05.003. PMID32451238. (anglicky)
↑ Sensitivity and Specificity. Emory School of Medicine [online]. [cit. 2017-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-01.
↑ B12 Deficiency and Dizziness. www.dizziness-and-balance.com [online]. [cit. 2007-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-06-13. (anglicky)
↑DE SAIN-VAN DER VELDEN, Monique G. M.; VAN DER HAM, Maria; JANS, Judith J. A New Approach for Fast Metabolic Diagnostics in CMAMMA. Příprava vydání Eva Morava, Matthias Baumgartner, Marc Patterson, Shamima Rahman, Johannes Zschocke, Verena Peters. Svazek 30. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg Dostupné online. ISBN978-3-662-53680-3, ISBN978-3-662-53681-0. DOI10.1007/8904_2016_531. S. 15–22.
↑DUKOWICZ, Andrew C.; LACY, Brian E.; LEVINE, Gary M. Small intestinal bacterial overgrowth: a comprehensive review. Gastroenterology & Hepatology. 2007-02, roč. 3, čís. 2, s. 112–122. Dostupné online. ISSN1554-7914. PMID21960820.
↑GIANNELLA, R.A.; BROITMAN, S.A.; ZAMCHECK, N. Competition Between Bacteria and Intrinsic Factor for Vitamin B12: Implications for Vitamin B12 Malabsorption in Intestinal Bacterial Overgrowth. Gastroenterology. 1972-02, roč. 62, čís. 2, s. 255–260. Dostupné online. DOI10.1016/S0016-5085(72)80177-X. (anglicky)
↑ abSENTONGO, Timothy A; AZZAM, Ruba; CHARROW, Joel. Vitamin B 12 Status, Methylmalonic Acidemia, and Bacterial Overgrowth in Short Bowel Syndrome. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition. 2009-04, roč. 48, čís. 4, s. 495–497. Dostupné online. ISSN0277-2116. DOI10.1097/MPG.0b013e31817f9e5b. (anglicky)
↑JIMENEZ, Lissette; STAMM, Danielle A.; DEPAULA, Brittany. Is Serum Methylmalonic Acid a Reliable Biomarker of Vitamin B12 Status in Children with Short Bowel Syndrome: A Case Series. The Journal of Pediatrics. 2018-01, roč. 192, s. 259–261. Dostupné online. DOI10.1016/j.jpeds.2017.09.024. PMID29129351. (anglicky)