Každou ze zúčastněných zemí zastupoval jeden porotce. Ti nakonec rozhodli, že se Eurovize zúčastní Bosna a Hercegovina, Chorvatsko a Slovinsko. Následující rok došlo k úpravě pravidel – místo kvalifikačního kola bylo ustanoveno, že noví zájemci o účast budou mít své místo v soutěži zajištěno, a to na úkor zemí, které v předchozím ročníku získaly nejméně bodů. Estonsko, Maďarsko, Rumunsko a Slovensko se tak mohli zúčastnit ročníku v roce 1994.[1]
O pořadí interpretů rozhodovala pouze porota. Jelikož nebylo možné spolehnout se na telefonické spojení, byl do Slovinska z každé země vyslán jeden porotce. Každý vyhlásil své rozhodnutí ve studiu živě. Všichni udělili 12 bodů svému favoritovi a ostatním 10, 8, 7, 6 a 5 bodů, pro svou zemi hlasovat nemohli.