Hřbitov přiléhající k severozápadu byl vybudován zároveň s novým kostelem. V roce 1889 došlo k jeho rozšíření severním směrem a v roce 1931 na východní stranu. Fara byla obnovena již krátce po požáru v letech 1711-1712 také podle architekta Broggia.[2] Fara byla obsazena až do roku 1966, kdy odešel poslední vtelenský farář Michael Raab do německého Budyšína a fara zůstala neobsazena. Po roce 1990 dojížděl do Vtelna sloužit bohoslužbyP. Jan Netík.
rokoková výzdoba převážně od sochaře Františka Rottera z let 1765-1766
Přemístěné sochy
V areálu kostela vzniklo na přelomu 70. a 80. let 20. stoletílapidárium, kam byly převezeny památky z obcí, které byly zlikvidovány při důlní těžbě.[3] V současné době se zde nacházejí objekty:
↑J. Müller, Wteln. Aus dem Bekenntnis der Kirche, Pfarrei und Schule vom Jahre 1718, Sudetendeutsche Heimatgaue, č. 27, s. 16-17
↑K přesunům kulturních památek v okrese Most ve 2. polovině 20. století viz příspěvky ve sborníku Osud Mostecka, vydalo Okresní muzeum v Mostě, Most 1996: Heide MANNLOVÁ-RAKOVÁ, Úloha památek v krajině a vědomí člověka, s. 129-177; Karel KRAUS, Záchrana a dokumentace památek v tzv. těžební oblasti, s. 178-198; Marie HLADKÁ, Obnova kulturních památek na Mostecku v letech 1990-1996, s. 199-207; Marie HLADKÁ, Mostecko z pohledu kulturně historického vývoje, s. 208-234