Velebudice (německyWelbuditz) je místní částstatutárního městaMostu ležící v nadmořské výšce 252 metry. Jedná se o průmyslovou zónu rozkládající se v jižní části města, která je od sídliště Výsluní oddělena obchvatem – Pražskou ulicí (silnice I/27). Vesnice zanikla v sedmdesátých letech 20. století.
Název
Název vesnice je odvozen ze jména osoby ve významu ves lidí Velebudových. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Welebudici (1227), Welboditz (1350), ve vsi Wlebudiczych (1507),[3] Welwucz (1626), Welbuditz a Velbice (1654)[4] a Wellbuditz nebo Welbutitz (1846).[3]
Historie
Obec Velebudice se původně rozkládala asi pět kilometrů jižně od starého města Mostu. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1227, kdy Kojata, příslušník významného rodu Hrabišiců, daroval ve své závěti Velebudice svému družiníkovi. V roce 1350 Velebudice patřily k mosteckému hradu a v roce 1507 je jako jejich majitel jmenován Jan z Veitmile, který v té době měl mostecký hrad v držení. Někdy kolem roku 1519 získal ves Bartoloměj zvaný Křen z Velebudic (a poté jeho synové [5]). Počátkem 70. let 16. století získalo Velebudice město Most a vesnice se stala posléze součástí panstvíKopisty až do roku 1848.
Obyvatelé Velebudic se živili především zemědělstvím. Když byl ve druhé polovině 19. století u Velebudic otevřen důl Viktor, našla část obyvatel obživu v hornictví. Na počátku 20. století v obci žilo 142 osob a při sčítání lidu v roce 1930 měla obec 215 obyvatel. Velebudice spadaly do farního obvodu Vtelno a školního obvodu Skyřice.
Vesnice byla v sedmdesátých letech postupně zlikvidována v souvislosti s rozšiřováním Velebudické výsypky a s výstavbou průmyslové zóny na jižním okraji nově vznikajícího města Mostu a její území přičleněno k Mostu.
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 215 obyvatel (z toho 106 mužů), z nichž bylo 75 Čechoslováků a 140 Němců. Většina se hlásila k římskokatolické círvi, pouze tři byli židé a devět dalších bylo bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 215 obyvatel: 58 Čechoslováků a 157 Němců. Po jednom zástupci měla církev československá a izraelská, sedmnáct lidí bylo bez vyznání a zbývajících 196 patřilo k církvi římskokatolické.[7]
↑ abPROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Velebudice, s. 488.
↑SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Velebudice, s. 292.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 220.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 225.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-08-04]. Kapitola Okres Most. Dostupné online.
Literatura
SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN80-239-0797-2. S. 73.