Čepirohy
Pohled na zaniklou obec Čepirohy
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Most
Okres	Most
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°28′55″ s. š., 13°37′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	462 (2021)[1]
Katastrální území	Čepirohy, Hořany a Slatinice u Mostu
PSČ	434 01
Počet domů	129 (2011)[2]
Čepirohy
Další údaje
Kód části obce	19607
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čepirohy (německy Tschöppern) jsou katastrální území a místní část statutárního města Mostu vytvořená ze zaniklé stejnojmenné obce, která byla z velké části zbořena v letech 1968–1972 kvůli těžbě hnědého uhlí a její zbytek roku 1976 připojen k Mostu. Čepirohy tvoří jihozápadní okraj města a leží v nadmořské výšce 293 metrů při staré cestě do Žatce (dnes silnice I/27). Rozkládají pod Čepirožskou výšinou na Lučním potoku a mají katastrální výměru 356 hektarů.

Název vesnice byl nejspíše odvozen z kroje místních vesničanů. Nejstarší tvar vznikl spojením slova čepec a staročeského slova čaprún (krátký plášť s kapucí), které vychází z francouzského slova chaperon. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: czeprun (1331), Czepran (1425, 1455), Czeprun (1456), Čepirohy (1480), w Cziepirohach (1507), Cžeppern (1778) a Čeppern nebo Tschöppern (1846).^[3]

První písemná zmínka o Čepirohách pochází z roku 1331, kdy král Jan Lucemburský potvrdil privilegia Přemysla Otakara II., z čehož lze usuzovat, že ves existovala již ve 13. století. V 15. století ves patřila k panství mosteckého hradu. Na počátku 16. století drželo obec více vlastníků. Roku 1505 se vlastníkem jedné části stal Klement z Čepiroh a Rudolic, o dva roky později pak část vsi vlastnil pán na mosteckém hradu Jan z Veitmile. Ve 20. letech 16. století drželi ves bratři Václav, Jiří a Zikmund Freitokové z Čepiroh a paralelně s těmito vlastníky již část obce s největší pravděpodobností připadala městu Mostu. Po odkoupení poplužního dvora Petra Čirna z Čirnu roku 1537 se stala celá obec majetkem města a byla začleněna do jeho panství Kopisty, jehož součástí zůstala až do roku 1848. Obec patřila do farního obvodu Slatinice a do stejné obce chodily i zdejší děti do školy.

Od první poloviny 19. století se v okolí Čepiroh začalo těžit hnědé uhlí. Nejprve v menších dolech a až později přibyly doly Bayern (1917) a v roce 1919 důl Čepirohy (později přejmenovaný na důl Hrabák). Už berní rula uvádí v okolí obce malé vinice. Vinná réva se nad Čepirohy znovu pěstuje od sedmdesátých letech 20. století.

Převážná část původní vesnice byla zlikvidována v letech 1968–1972 a zbývající část včetně nové výstavby byla v roce 1976 připojena k Mostu.

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 525 obyvatel (z toho 277 mužů), z nichž bylo 235 Čechoslováků, 267 Němců a 23 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale osm lidí bylo evangelíky a 86 bez vyznání.^[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 677 obyvatel: 355 Čechoslováků, 312 Němců, jednoho člověka jiné národnosti a devět cizinců. Kromě deseti evangelíků, 28 členů církve československé a 86 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.^[5]

Místní část Čepirohy leží na katastrálních územích Čepirohy, Slatinice u Mostu a částečně i na k. ú. Hořany.

• Čepirožská
• Nad Vinicí
• Pod Kaštany
• Pod Vinicí
• Sadová
• U Hřiště
• U Lesíka
• U Rybníka
• Žatecká

• SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 12. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čepirohy na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Čepirohy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Čepirohy na stránkách Zaniklé obce