PROFILPELAJAR.COM

Klokan stromový
	Klokan stromový
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; téměř ohrožený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia);
Podtřída	živorodí (Theria);
Nadřád	vačnatci (Marsupialia);
Řád	dvojitozubci (Diprotodontia);
Čeleď	klokanovití (Macropodidae);
Rod	klokan (Dendrolagus);
Binomické jméno
	Dendrolagus lumholtzi; Collett, 1884
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klokan stromový (Dendrolagus lumholtzi) je druh vzácného stromového klokana (rod Dendrolagus), který se vyskytuje v geograficky velmi omezené oblasti v severovýchodní Austrálii. Společně s klokanem pralesním představují jediné dva zástupce stromových klokanů v Austrálii (všichni ostatní stromoví klokani se nachází na Nové Guineji).

Systematika

Druh popsal norský přírodovědec Robert Collett v roce 1884. Typová lokalita druhu je Herbert Vale, Severní Queensland, Austrálie.^[2]^[3] Druhové jméno je upomínkou norského objevitele a etnografa Carla Sofusa Lumholtza, který obstaral první exemplář druhu.^[4]

Popis

Klokan stromový dosahuje výšky kolem 52–60 cm a váhy mezi 6–9,5 kg. Délka ocasu se pohybuje kolem 66–74 cm.^[5] Samci bývají o něco těžší a vyšší než samice, nicméně jejich ocas je stejně dlouhý.^[6] Tyto rozměry z druhu činí nejmenšího zástupce stromových klokanů (rod Dendrolagus). Svrchní strana těla je tmavě šedá, spodní je převážně světle žlutá. Tváře jsou načernalé, přes čelo se táhne výrazně kontrastní nažloutlý pruh, který pokračuje do oblasti tváří za očima, na korunku a krk.^[5] Tento pruh je důležitým rozeznávacím znakem od klokana pralesního, což je druhý (a poslední) zástupce stromových klokanů v Austrálii.^[6] Konce končetin jsou černé, tlustý ocas přesahuje délku těla.^[5]

Výskyt a populace

Druh se vyskytuje pouze v deštných pralesích v severovýchodním Queenslandu mezi malý městy Ingham a Mossman.^[7] Současná populace obývá hlavně vyšší nadmořské výšky mezi 800–1600 m n. m.,^[7]^[5] protože nížinaté deštné lesy byly v oblasti v zásadě vykáceny. Ve vhodném habitatu se může vyskytovat poměrně hojně v hustotách přesahujících 1 stromového klokana na hektar. Celkový počet klokanů stromových se odhaduje na 10–30 tisíc dospělých jedinců.^[7]

Biologie

Jedná se o noční samotářské zvíře. Přes den spí v sedě ve větvoví s ocasem volně visícím dolů. V noci hledá na stromech potravu, kterou představuje hlavně listí. Vzhledem k nízké výživové hodnotě listů jich musí spořádat poměrně hodně, což mu umožňuje mj. jeho velký vakovitý žaludek. Potravu doplňuje ovocem, případně kukuřicí z místních zemědělských polí. Potravu si přidržuje oběma rukama. I přes svou poněkud zavalitou postavu se dokáže ve stromoví pohybovat velmi obratně, k čemuž mu pomáhají silné paže i dlouhé drápy. Podobně jako ostatní klokani z rodu Dendrolagus, i klokan stromový dokáže pohybovat svými zadními končetinami nezávisle na sobě.^[6] Dokáže seskočit na zem nejméně z dvoumetrový výše a vedle pohybu vpřed se může pohybovat i pozadu.^[4] Rozmnožuje se patrně po celý rok. Samice rodí jen jedno mládě co dva roky.^[5]

Ohrožení

V minulosti klokan stromový silně utrpěl ztrátou přirozeného prostředí. Kácení pralesů v oblasti však v podstatě již utichlo a poslední zbytky místních deštných pralesů jsou chráněny v rámci světového dědictví jako Vlhké tropy Queenslandu. Hlavní hrozbu v moderních dobách tak představují útoky psů, pokračující fragmentace habitatu a srážky s auty. Podle modelů bude klokan stromový silně ovlivněn doprovodnými efekty globálního oteplování (sucho, tropické cyklóny aj.), které povedou k degradaci jeho přirozeného prostředí.^[7]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
↑ COLLETT, Robert. Marsupials from Queensland. S. 387. Proceedings of the Zoological Society of London [online]. Zoological Society of London, 1884 [cit. 2023-08-05]. S. 387. Dostupné online. (anglicky)
↑ JACKSON, Stephen M.; GROVES, Colin. Systematics and taxonomy of Australian mammals. Collingwood, Vic.: CSIRO Publishing, 2015. ISBN 9781486300129. S. 143. (anglicky)
↑ ^a ^b TURNER, James. Mammals of Australia: An Introduction to Their Classification, Biology & Distribution. Sofia-Moscow: Pensoft, 2004. ISBN 954-642-198-7. S. 127. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e MENKHORST, Peter. A field guide to the mammals of Australia. South Melbourne, Australia: Oxford University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 019550870X. S. 106. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c Mammals of Australia. Příprava vydání Ronald Strahan. Washington, D.C.: Smithsonian Institution Press, 1995. ISBN 1-56098-673-5, ISBN 978-1-56098-673-7. OCLC 34510110 S. 309–310. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d Dendrolagus lumholtzi [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. doi:10.2305/IUCN.UK.2016-1.RLTS.T6432A21957815.en.

Literatura

Mammals of Australia. Příprava vydání Ronald Straham. Washington, D.C.: Smithsonian Institution Press, 1995. ISBN 1-56098-673-5, ISBN 978-1-56098-673-7. OCLC 34510110 (anglicky)
MARTIN, Roger. Tree-kangaroos of Australia and New Guinea. Collingwood: CSIRO Publishing, 2005. Dostupné online. ISBN 9780643093126, ISBN 0643093125. (anglicky)
MENKHORST, Peter. A field guide to the mammals of Australia. South Melbourne, Australia: Oxford University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 019550870X. (anglicky)
NOWAK, Ronald M. Walker's mammals of the world: monotremes, marsupials, afrotherians, xenarthrans, and sundatherians. Baltimore: Johns Hopkins university press, 2018. ISBN 9781421424675. (anglicky)
TURNER, James. Mammals of Australia: An Introduction to Their Classification, Biology & Distribution. Sofia-Moscow: Pensoft, 2004. ISBN 954-642-198-7. (anglicky)