Kaučukovník brazilský
Kresba kaučukovníku brazilského
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď	pryšcovité (Euphorbiaceae)
Rod	kaučukovník (Hevea)
Binomické jméno
Hevea brasiliensis (Willd. ex A. Juss.) Müll. Arg., 1865
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaučukovník brazilský (Hevea brasiliensis), také Pará rubber tree, sharinga, seringueira, je tropický strom čeledi pryšcovité, jehož latex je využívaný jako zdroj přírodního kaučuku.

Jak napovídá jeho název v angličtině, Pará rubber tree, domovem kaučukovníku brazilského je Amazonie.

Příbuzné stromy však využívali např. také Olmékové ve středním Mexiku.

V Evropě byl strom znám již od dob K. Kolumba, ale latex z kaučukovníku brazilského se začal využívat až v průběhu 18. století, kdy byla objevena jeho schopnost skvěle vygumovat text napsaný tuhou. Větší nárůst poptávky byl zaznamenán v souvislosti s vynálezem galoší v roce 1825 a především po objevu vulkanizace ve 40. letech 19. století, což vedlo ke zbohatnutí brazilských oblastí Belém a Manaus.

Objevitel Henry Wickham ve službách Britského impéria v 70. letech 19. stol. tajně vyvezl z Belému do Británie 70 tisíc semen stromu. Vzešlo jich sice málo, pouhých 2000 bylo postupně rozesláno na Cejlon, do Indie, Britského Malajska a Indonésie. Největším producentem na světě se mělo stát a také stalo Britské Malajsko. Britský botanik a dlouholetý ředitel Botanické zahrady v Singapuru a neúnavný propagátor kaučukovníku Henry Nicholas Ridley jako první přišel s návodem, jak efektivně získávat kaučuk, aniž by se ubližovalo stromu.

Cena přírodního kaučuku na světovém trhu je provázána s cenou ropy. Thajsko, Indonésie a Malajsie se společně podílí na 72 % ze celosvětové produkce.

V divoké přírodě strom vyrůstá do 30 metrů. Bílý či dožluta zbarvený kaučuk se nachází v kůře, před floémem. Kaučukové cévy běží kůrou spirálovitě pravotočivě nahoru, pod úhlem 30 stupňů do výšky zhruba 15 metrů.

Na plantážích pěstované kaučukovníky jsou z důvodu odebírání latexu výrazně nižšího vzrůstu. Po 30 letech jsou pokáceny pro výrazný pokles produkce, dřevo může být následně ještě využito (nábytek). Na rozdíl od plantáží palmy olejné kaučukovníky poskytují prostředí spíše podporující biologickou diverzitu.

Strom vyžaduje tropické či subtropické klima s minimem 1200 mm srážek, ale nesmí být za žádných okolností vystavený mrazu.

Strom pochází z tropické Jižní Ameriky z oblasti Amazonské pánve. Je přirozeně rozšířen v Brazílii, Bolívii, Peru, Venezuele a Kolumbii. Roste jako součást tropických deštných lesů v nadmořských výškách do 500 metrů. Často roste na periodicky zaplavovaných stanovištích.^[2][3][4][5]

• 
  Latex odkapávající z kaučukovníku
• 
  Kaučuková plantáž
• 
  Detail listů
• 
  Semena kaučukovníku brazilského
• 
  Dřevo kaučukovníku
• 
  Květenství
• 
  Sušený plod
• 
  Kaučukovníková plantáž
• 
  Druhá svétová válka znovu ověřila důležitost kaučukovníku
• 
  Práce na kaučukovníkové plantáži v Thajsku
• 
  Nůž, který se používá na kaučukovníkových plantážích v Kerale, Indie
• 
  Kaučukovníky v Llanos, Kolumbie

• Latex
• Kaučuk
• Mazací guma

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kaučukovník brazilský na Wikimedia Commons
• Taxon Hevea brasiliensis ve Wikidruzích