PROFILPELAJAR.COM

Karel Tondl
	profesor ak. malíř Karel Tondl
Narození	2. července 1893; Krásno nad Bečvou; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. února 1980 (ve věku 86 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Bubenečský hřbitov
Národnost	Češi
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	malíř, učitel, ilustrátor, grafik, spisovatel literatury faktu, historik umění a kritik umění
Ocenění	Schmidtova cena; Vyznamenání Za vynikající práci 1964; Řád práce 1968; zasloužilý umělec 1969
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Tondl, křtěný Karel Jan Adolf (2. července 1893 Krásno nad Bečvou^[1] - 3. února 1980 Praha), byl český pedagog, malíř, ilustrátor, grafik a vydavatel bibliofilií.

Život

Karel Tondl se narodil poblíž Valašského Meziříčí ve městečku Krásná v rodině učitele Jana Tondla a jeho ženy Emilie rodem Pullerlílové z Polné.^[1] Vystudoval gymnázium v Kroměříži, v dalším studiu pokračoval v Praze na Malířské akademii, kde se v letech 1911-1917 školil u prof J. Preislera a M. Švabinského. Následně pobýval v Paříži, kde absolvoval v letech 1918-1919 studium na Sorboně, zde pak získal doktorát z filozofie. Ve 20. letech studoval dějiny umění, estetiku a filosofii na Filozifické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1927 složil rigorózum.^[2]

Od roku 1925 působil jako profesor na gymnaziu, poté jako profesor na Státní grafické škole v Praze. Během vykonávání profesorské činnosti se ještě dovzdělával na Českém vysokém učení technickém, kde studoval plastickou anatomii, matematiku, Geometrii a perspektivu. Karel Tondl zemřel v Praze na počátku měsíce února roku 1980.

Karel Tondl byl jedním ze zakladatelů klubu výtvarných umělců Aleš a rovněž byl členem Umelecké besedy slovenské a od roku 1919 Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Těžištěm Tondlovi tvorby byla volná grafika: cykly barevných monotypů, dřevorytů a knižní ilustrace. Svá díla tvořil též olejomalbou (podobizny, krajiny) a zabýval se uměním mozaiky a gobelínu, které studoval ve vatikánských dílnách. Byl mistrem dřevorytu a monotypu, tvořill akvarelem, olejem, temperou a kompozice monumentálního určení.

1987 Malá československá encyklopedie (Š-Ž), Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha
1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
2007 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2007 (XVIII. Tik – U), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
2016 Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008) (2. svazek N-Ž), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha