Clam-Martinic vystudoval práva a stal se komořím a posléze pobočníkem maršálka Karla Filipa ze Schwarzenbergu. Později se stal generálním pobočníkem a členem státní rady rakouského císaře Ferdinanda I. Byl také oním mužem, který eskortoval svrženého císaře Napoleona na ostrov Elbu[zdroj?].
V roce 1821 se oženil s dcerou irského lorda Guilforda Selinou Carolinou Meade[8] (v Rakousku někdy nazývanou Lady Guilford). Z tohoto manželství se v červnu 1826 narodil syn Jindřich Jaroslav, pozdější český šlechtic a politik, jeden z vůdců konzervativní šlechty v českém zemském sněmu a říšské radě.
Hrabě Clam-Martinic byl i příznivcem malířského umění a mecenášem, měl i výrazné spisovatelské nadání. Umožnil mimo jiné Josefu Vojtěchu Hellichovi studijní pobyt v Itálii.
V roce 1830 se stal hrabě Karel Jan jako prvorozený syn majitelem smečenského panství. Roku 1832 nechal vystavět uprostřed hřbitova ve Smečně empírovourodinnou hrobku, kam nechal přenést ostatky svých předků a ve které byl po své smrti i sám pohřben.
Zajímavost
V roce 1814 se Karel Jan ještě jako svobodný na Vídeňském kongresu intimně sblížil s provdanou hraběnkou Dorotheou de Talleyrand-Périgord. Dorothea byla tehdy rozhodnutá se vymanit ze svého nešťastného manželství s Edmondem de Talleyrand-Périgord a provdat se za hraběte Clam-Martinice.
Podle některých teorií by Karel Jan z Clam-Martinic mohl být otcem české spisovatelky Boženy Němcové. Dostupné zdroje uvádějí, že se ze vztahu Dorothey a Clam-Martinice skutečně narodila nemanželská dcera. Stalo se tak ve francouzských lázních Bourbon-l'Archambault, které Dorothea navštívila se svým strýcem, státníkem Talleyrandem v září 1816, již po rozchodu obou milenců (v březnu 1816). Dorothea neuznala toto nemanželské dítě oficiálně za vlastní a nechala je do matriky města zanést pod jménem Marie-Henriette Dessalles.[9] Podle alternativních úvah o původu Boženy Němcové byla tato dívka později dána Dorotheinou sestrou, vévodkyní Kateřinou Vilemínou Zaháňskou, do opatrování manželům Panklovým, jejím služebníkům na ratibořickém panství.
Na počest hraběte postavili jeho úředníci v roce 1847 v polích u Smečna 11 m vysoký sloup zvaný Martinický obelisk.
Odkazy
Reference
↑Clam-Martinitz, Graf Karl Jos. Nepomuk von. In: Allgemeine Deutsche Biographie, svazek 47. 1903.