Julius Gregor
Julius Gregor (6. dubna 1864 Zastávka u Brna[1] – 16. února 1937 Dolní Kounice) byl český vojenský kartograf. ŽivotJulius Gregor se narodil 6. dubna 1864 v Rosicích u Brna[1][p 1] Oženil se 28. 12. 1916 v chrámu svatého Jakuba v Brně. Jeho manželkou se stala Marie Prchalová z Kounic (rozená Přikrylová, vdova po kounickém továrníkovi).[2][p 2] V rakousko-uherské armáděArmádní kariéru započal jako důstojník dělostřelectva, později byl převeden do C. a k. vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni (K. u k. Militärgeographisches Institut in Wien).
Jméno Julia Gregora se pravidelně objevuje v německy psaném tisku v souvislosti se zprávami o činnosti C. a k. vojenského zeměpisném ústavu ve Vídni.[p 3] V Československém vojenském zeměpisném ústavuPo rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 nedisponovalo Československo kartografickou institucí, která by zajistila potřebné mapy a měřické produkty pro armádu a civilní sektor. Československý vojenský zeměpisný ústav vznikl postupnou transformací původního Oddělení pro vojenské zeměpisné záležitosti Ministerstva obrany, které vzniklo již 27. 11 1918. Julius Gregor řídil v tomto ústavu astronomicko-geodetický odbor v letech 1919–1921.[9] Ve výroční zprávě Československého vojenského zeměpisného ústavu za období 28. 10. 1918 - 31. 12. 1920 byl uveden jako přednosta astronomicko-geodetického odboru, v hodnosti podplukovníka.[10] Ve zprávě se uvádí, že odbor astronomicko-geodetický, pod vedením pplk. ing. Julia Gregora, provedl v roce 1920 spolu s odborem topografickým přesnou nivelaci území Velké Prahy a okolí jako podklad pro zhotovení vrstevnicového plánu v měřítku 1:5000.[p 4] Vojenskou kariéru ukončil v hodnosti plukovníka. Po odchodu z Vojenského zeměpisného ústavuZemřel 16. února 1937 v Dolních Kounicích.[11] DíloNakladatelství A. Píša Brno vydalo následující mapy, jejichž autorem byl Julius Gregor:
Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva čsl. vydalo v r. 1922 Nástěnnou mapu Slovenska 1:300 000 ZajímavostVídeňská bydliště Julia Gregora lze dohledat v online vídeňských adresářích. Zpočátku bydlel v kasárnách Rossauer (Rossauer-Kaserne), později v bytě na Münzwardeingasse.[13] OdkazyPoznámky
Reference
Externí odkazy
|