Josef Xaver Saský, hrabě Lužický (též baron von Zabeltitz, německyJoseph Xavier von Sachsen, stejně jako jeho otec též jako Comte de Lusace, 23. srpna1767, Drážďany - 25. června1802, Osek), zvaný Chevalier de Saxe, byl důstojník a generál, který sloužil v různých armádách.
Podle Aldanova byl znám svým nevázaným životním stylem, fyzickou silou a především souboji. Byl dokonce považován za krále duelantů.[4] Kvůli sporu s ruskými knížaty Ščerbatovem a Zubovem byl na příkaz carevny vypovězen z Ruska.
Poté odcestoval do Neapole za svou sestrou Marií Annou Saskou (1770–1845), manželkou prince Dona Paluzza Altieriho (1760–1834). Zde byl přijat do služeb neapolského krále jako generál. Zúčastnil se několika bitev proti francouzským útočníkům druhé koaliční války a v roce 1798 byl zraněn v bitvě u Civita Castellana. Po dobytí Neapole Francouzi odešel do Vídně, kde vstoupil do rakouských služeb.
Náhrobní pomník Saského rytíře Josefa Xavera Saského se nachází se na starém hřbitově u farního kostela sv. Petra a Pavla v obci Osek v severních Čechách. Náhrobník vytvořil sochař František Pettrich. Na náhrobku je latinský nápis tohoto znění: „Zde odpočívá Josef de Saxe – syn nejjasnějšího Xavera, královského prince Polska a Litvy, vévody saského – pověřený guvernér krále obou Sicílií, rytíř královského řádu sv. Januára a svatého Josefa Jeruzalémského, zemřel na své cestě k teplickým pramenům 22. června 1802.“ Náhrobek je chráněn jako kulturní památka (ÚSKP č. 42824/5-2712).
↑Jim Serre Djouhri: L’exil du prince Xavier de Saxe, dernier seigneur de Villeneuve. In: Etudes Villeneuviennes. Vydavatel Société Historique, Archéologique, Artistique et Culturelle des Amis du Vieux Villeneuve-sur-Yonne. Sv. 57, 2022.