Jodid bismutitý

Jodid bismutitý
Obecné
Systematický názevJodid bismutitý
Anglický názevBismuth(III) iodide
Německý názevBismut(III)-iodid
Sumární vzorecBiI3
Vzhledzelenočerná krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS7787-64-6
Vlastnosti
Molární hmotnost589,69 g/mol
Teplota tání408,6 °C
Teplota varu542,0 °C
Hustota5,778 g/cm³
Rozpustnost ve vodě0,7761 mg/100 ml (20 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
50 g/100 ml (ethanol)
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH314
R-větyR34
S-větyS26
NFPA 704
0
2
1
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid bismutitý (BiI3) je anorganická sloučenina jódu a bismutu. V minulosti se používal v kvalitativní anorganické analýze.

Struktura

Molekula jodidu bismutitého je v pevném skupenství tvořena oktaedricky koordinovaným bismutitým iontem, obklopeným šesti jodidy. U podobného jodidu antimonitého jsou tři vazby kratší a zbylé tři delší.

Výroba

Jodid bismutitý lze vyrobit dvěma způsoby; reakcí kovového bismutu s jódem:

2 Bi + 3 I2 → 2 BiI3

nebo reakcí oxidu bismutitéhokyselinou jodovodíkovou:

Bi2O3 (s) + 6 HI (aq) → 2 BiI3 (s) + 3 H2O (l)

Reakce

Vzhledem k tomu, že jodid bismutitý je téměř nerozpustný ve vodě, může být jeho vodný roztok použit pro testování přítomnosti iontů Bi3+ přidáním zdroje jodidu, jako je jodid draselný. Černá sraženina jodidu bismutitého znamená pozitivní výsledek testu.

Jodid bismutitý tvoří při zahřívání s alkalickými halogenidy v kyselém prostředí rozpustný pentajodidobismutitanový komplex (sytě oranžový):

2 NaI + BiI3 → Na2[BiI5]

nebo

KI + BiI3 → K[BiI4]

Tento rozpustný jodidobismutitý komplex je součástí Dragendorffova činidla (v kvalitativní analýze pro nespecifický důkaz přítomnosti organických dusíkatých bází, zejména alkaloidů).

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jodid bizmutitý na slovenské Wikipedii a Bismuth(III) iodide na anglické Wikipedii.

  1. a b Bismuth iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)