Jodičnan draselný
Vzhled
Obecné
Systematický název	Jodičnan draselný (či jodečnan draselný)
Sumární vzorec	KIO3
Vzhled	Bílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	7758-05-6
Vlastnosti
Molární hmotnost	214,001 g/mol
Teplota rozkladu	560 °C (na KI a O2)
Hustota	3,89 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	4,74 g/100 g (0 °C; 273 K) 9,16 g/100 ml (25 °C; 298 K) 32,3 g/100 ml (100 °C; 373 K)
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	lépe rozpustný v roztoku jodidu draselného; nerozpustný v ethanolu a kapalném amoniaku.
Termodynamické vlastnosti
Měrné teplo	497,7 J/(Kg·K)
Bezpečnost
GHS03 GHS07 [1] Varování[1]
H-věty	H272-H315-H319-H335
P-věty	P220-P260-P350+P338+P351
R-věty	R9 R22 R36 R37 R38
S-věty	S35
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodičnan draselný (někdy jodečnan draselný) je bílá anorganická krystalická látka bez zápachu se vzorcem KIO₃.

Tuto látku lze vyrábět reakcí jodu a hydroxidu draselného, používá se koncentrovaných roztoků za zvýšené teploty. Vzniká při tom však i jodid draselný, který je obtížné odstranit:

${\displaystyle {\mathsf {3\,I_{2}+6\,KOH\ \to \ KIO_{3}+5\,KI+3\,H_{2}O}}}$

Jod reaguje s hydroxidem draselným za vzniku jodičnanu draselného, jodidu draselného a vody

Další možností je elektrolytická výroba z jodnanu draselného, používají se titanové elektrody; stačí však tento roztok pouze zahřívat, a reakce proběhne (ne však s takovou účinností):

${\displaystyle {\mathsf {3\,KIO\ {\xrightarrow {t}}\ 2\,KI+KIO_{3}}}}$

Jodnan draselný se rozkládá na Jodid draselný a jodičnan draselný

V laboratoři tato látka může být připravena reakcí chlorečnanu sodného a jodidu draselného:

${\displaystyle {\mathsf {NaClO_{3}+KI\ \to \ KIO_{3}+NaCl}}}$

Chlorečnan sodný reaguje s jodidem draselným za vzniku jodičnanu draselného a chloridu sodného

Výhoda této výroby je, že není plýtváno jodem, který je poměrně drahý, ale je využit mnohem dostupnější a levnější chlor. Po výrobě chlorečnanu sodného je využit téměř veškerý jod, proto je tato možnost výroby levná.

Tato látka se při zahřívání nad 560 °C rozpadá na jodid draselný a kyslík, proto je dobrým oxidačním činidlem. Rozpadá se dle rovnice:

${\displaystyle {\mathsf {2\,KIO_{3}\ \to \ 2\,KI+3\,O_{2}}}}$

Jodičnan draselný se rozkládá na jodid draselný a kyslík.

V porovnání například s chlorečnanem draselným nebo chloristanem draselným je však mnohem dražší a není tak dobrým oxidačním činidlem, proto se jako oxidační činidlo téměř nepoužívá.

Tato látka se používá v analytické chemii.
Dále se tato látka používá na pokus chemické hodiny. Při pokusu se používá siřičitan draselný, kyselina sírová a roztok škrobu; při pokusu se roztok střídavě zabarvuje do modra a zase odbarvuje.
Výjimečně se tato látka používá namísto jodidu draselného při radioaktivním zamoření jako zdroj jodu pro štítnou žlázu, aby ji bylo zabráněno přijímat radioaktivní jód ze vzduchu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jodičnan draselný na Wikimedia Commons