PROFILPELAJAR.COM

Jiří Bořita z Martinic
Jiří Bořita z Martinic
Nejvyšší kancléř Českého království
	Ve funkci:; 1597 – 1598
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Adam II. z Hradce
Nástupce	Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic
Nejvyšší zemský sudí Českého království
	Ve funkci:; 1585 – 1597
Panovník	Rudolf II.
Nástupce	Václav Berka z Dubé
Nejvyšší dvorský sudí Českého království
	Ve funkci:; 1584 – 1585
Panovník	Rudolf II.
Narození	1532
Úmrtí	22. ledna 1598 (ve věku 65–66 let)
Národnost	Čech
Choť	Eliška Bruntálská z Vrbna
Rodiče	Jan z Martinic
Děti	žádné
Profese	právník a komorník
Náboženství	římskokatolické
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jiří Bořita z Martinic (1532 – 22. ledna 1598) byl český šlechtic z rodu Martiniců a vysoký úředník Českého království.^[1]

Původ

Pocházel ze šlechtického rodu Martiniců, byl synem karlštejnského purkrabího Jana z Martinic († 1577) a jeho první manželky Ižoldy Františky, rozené Berkové z Dubé († 1560).^[2] Svou kariéru u dvora zahájil jako stolník arcivévody Maxmiliána (1560), u dvora císaře Maxmiliána II. byl pak kraječem (1569) a v letech 1571–1576 komorníkem. V mládí byl také častým účastníkem společenských aktivit u dvora pánů z Rožmberka.^[3] V roce 1575 se připomíná u dvora arcivévodů Rudolfa II. a Arnošta a v letech 1575–1576 byl hejtmanem slánského kraje za panský stav.^[4] V říjnu 1577 byl jmenován přísedícím komorního soudu, ale již v roce 1578 se stal přísedícím zemského soudu.^[5] V letech 1584–1585 byl krátce nejvyšším dvorským sudím a poté dlouholetým nejvyšším zemským sudím Českého království (1585–1597).^[6] Krátce před smrtí nakonec vykonával funkci nejvyššího českého kancléře (1597–1598).^[7]

Ještě za otcova života převzal do správy hlavní rodové panství Smečno (1571) s podmínkou vyplacení dědických podílů mladším bratrům Zdislavovi († 1575) a Jaroslavovi († 1582). Ti však oba zemřeli předčasně a Jiří Bořita tak bez finančních ztrát udržel celé rodinné dědictví pro sebe. V roce 1581 přikoupil panství Stochov^[8], které natrvalo připojil ke Smečnu. Součástí stochovského panství byl také statek Lány, který byl vyčleněn jako samostatný celek a v roce 1589 prodán císaři Rudolfovi II. a připojen ke Křivoklátu.^[9] V roce 1595 Jiří Bořita po vymřelé evangelické větvi Martiniců převzal panství Okoř s hradem. Nadále také rozšiřoval smečenské panství a v roce 1595 přikoupil statek Čelechovice.^[10] V polovině osmdesátých let 16. století nechal přestavět hrad ve Smečně na pohodlný renesanční zámek. Mezitím v roce 1583 koupil palác v Praze na Hradčanech, který pak nechal nákladně přestavět a upravit, protože v hlavním městě jako vysoký zemský úředník potřeboval reprezentační sídlo.^[11]

Jiří Bořita z Martinic byl horlivým katolíkem a přední osobností katolické menšiny v nejvyšších zemských úřadech Českého království. Ve Smečně nechal přestavět kostel Nejsvětější Trojice (1587) a v Praze se podílel na obnově minoritského kláštera u kostela sv. Jakuba. Jeho finanční solventnost dokládá půjčka 40 000 kop míšeňských grošů, kterou v roce 1595 poskytl císaři Rudolfovi II.^[12]

Byl ženatý s Eliškou z Vrbna, manželství ale zůstalo bez potomstva. Dědicem panství Smečno a Okoř se čtyřiceti vesnicemi a Martinického paláce v Praze se stal nezletilý synovec Jaroslav Bořita z Martinic (1582–1649), který se později stal jednou z předních osobností pobělohorského období.

Odkazy

Reference

↑ Z Martinic [online]. Ottův slovník naučný [cit. 2013-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-21.
↑ Rodokmen Martiniců in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 578–579
↑ BŘEZAN, Václav: Životy posledních Rožmberků (ed. Jaroslav Pánek), díl I.; Praha, 1985; s. 214, 354–355
↑ MAREŠ, Petr: Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce); Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2011; s. 147 dostupné online
↑ MAREŠ, Petr: Přísedící zemského soudu Českého království (1542–1620) na habsburských dvorech a na dvoře Fridricha Falckého in: Paginae historiae, Sborník Národního archivu; Národní archiv Praha, 2010; s. 57 ISBN 978-80-86712-83-3 dostupné online
↑ MAŤA, Petr: Svět české aristokracie (1500–1700), NLN, Praha, 2004; s. 815 ISBN 80-7106-312-6
↑ PALACKÝ, František: Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků; Praha, 1941 (edice Jaroslav Charvát); s. 371–372 dostupné online
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 439
↑ CROY, Jana: Zámek Lány. 600 let historie; Správa Pražského hradu, 2007; s. 29–30 ISBN 978-80-7381-093-1
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984, s. 72–73
↑ POLÁČKOVÁ, Daniela: Martinický palác v Praze za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba (bakalářská práce); Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2011; s. 14–15, 20–21 dostupné online
↑ STARÝ, Marek: Přední klenot zemský. Větší zemský soud království českého v době rudolfinské; Praha, 2014; s. 192–193 ISBN 978-80-87284-38-4

Externí odkazy

Rodokmen Martiniců

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Z Martinic [online]. Ottův slovník naučný [cit. 2013-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-21.

[2] Rodokmen Martiniců in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 578–579

[3] BŘEZAN, Václav: Životy posledních Rožmberků (ed. Jaroslav Pánek), díl I.; Praha, 1985; s. 214, 354–355

[4] MAREŠ, Petr: Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce); Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2011; s. 147 dostupné online

[5] MAREŠ, Petr: Přísedící zemského soudu Českého království (1542–1620) na habsburských dvorech a na dvoře Fridricha Falckého in: Paginae historiae, Sborník Národního archivu; Národní archiv Praha, 2010; s. 57 ISBN 978-80-86712-83-3 dostupné online

[6] MAŤA, Petr: Svět české aristokracie (1500–1700), NLN, Praha, 2004; s. 815 ISBN 80-7106-312-6

[7] PALACKÝ, František: Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků; Praha, 1941 (edice Jaroslav Charvát); s. 371–372 dostupné online

[8] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 439

[9] CROY, Jana: Zámek Lány. 600 let historie; Správa Pražského hradu, 2007; s. 29–30 ISBN 978-80-7381-093-1

[10] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984, s. 72–73

[11] POLÁČKOVÁ, Daniela: Martinický palác v Praze za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba (bakalářská práce); Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2011; s. 14–15, 20–21 dostupné online

[12] STARÝ, Marek: Přední klenot zemský. Větší zemský soud království českého v době rudolfinské; Praha, 2014; s. 192–193 ISBN 978-80-87284-38-4

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

PROFILPELAJAR.COM

Jiří z Martinic (1532–1598)

Původ

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Read other articles:

Southwestern Krai

Montjoie

Evolutionary history of plants

Greater Sudbury

The Fillmore

MAVTV 500

Tactical Divers Group

Dream Home

Champeta

Aaron Horvath

Філософія

History of Iraq

一中同表

U.S. Woodland

Huaibei–Xiaoxian railway

Uzeyir Hajibeyov

Tatsuru Saito

Sosong-guyok

Alfonso II of Naples

Taika Reform