Ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser (Linné, 1758)) je ryba z čeledi okounovití, žijící v Dunaji a dolních úsecích jeho přítoků.
Rozšíření
Areál jeho výskytu je zaměřen na Dunaj s přítoky a několik málo dalších řek ústících do Černého moře. Stejně jako většinu druhů typických pro povodí Dunaje, tak i ježdíka žlutého najdeme pouze v dolní Moravě a Dyji.
K roku 2024 už velmi vzácný druh, jehož stavy se kriticky snížily výstavbou přehrad a zdymadel po celém toku Dunaje.[2]
Výskyt
Tento druh obývá hlubší části toků s proudivější vodou a tvrdým kamenitým nebo písčitým dnem. Vede spíše kolektivní způsob života a žije v menších hejnech. Často se zdržuje v hlubších proudech vymletých tůní. Vyhýbá se vodám hustě zarostlým vodním rostlinstvem.
Stavba těla
Běžně dosahuje délky 150–200 mm. Někdy také až 250 mm. Tvarem těla se podobají okounovi. První ostnitá hřbetní ploutev však plynule přechází v měkkou ploutev druhou. Ježdík žlutý má tělo protáhlejší než ježdík obecný. Od řitní části se tělo silně zužuje k ocasní části. Tělo je z boků zploštělé a nižší. Hlava je výrazně protažena do délky s jemně ozubenými ústy částečně překrytým rypcem. Zadní skřelová kost končí zdvojeným trnem. Oči jsou menší, posazené výše. Hřbetní ploutev je delší, s tvrdšími ostnitými paprsky v předním díle. Ocasní ploutev je více vykrojená. Šupiny jsou poměrně menším více vrostlé v kůži a méně slizké než u ježdíka obecného. Zbarvení boků je žluté, hřbet je olivově zelený, břicho je stříbrobílé a lesklé. Na bocích a hřbetu se táhnou 3–4 podélné tmavé pásy, někdy přerušované. Řitní ploutev i párové ploutve jsou prakticky bezbarvé. Zbarvení skřelí je namodralé s kovovým leskem.
Potrava
Svou potravu loví v hejnu. Sbírá ji podobně jako ostatní ježdíci ze dna a dominují v ní larvy pakomárů a chrostíků. Stejně jako vranka je označován za škůdce, protože se mezi jeho obživu řadí i požírání jiker. On sám se stává potravou úhořů, candátů i okounů.
Rozmnožování
Tření probíhá v dubnu a květnu, kdy dvouleté až tříleté ryby táhnou do mělčích míst a kladou okolo 4–6 tisíc jiker v pásech na dno, kořeny a potopené větve. Dále je neochraňuje. V době tření je sameček výrazněji zbarven. Mláďata se po vylíhnutí živí drobnou planktonní potravou.
Vývin
Ježdík žlutý je považován za rybu, která se dožije maximálně 5 let a jeho délka je nanejvýše 250 mm. V prvním roce dorůstá do délky 30–80 mm, ve druhém roce 70–160 mm, ve třetím 108–200 mm, ve čtvrtém 180–210 mm a v pátém roce 200–250 mm. Pohlavní dospělosti dorůstá tento druh ve druhém až třetím roce života.
Význam
Nemá hospodářský význam. Kdyby byl ježdík žlutý pohyblivější a méně náročný na kyslík, byl by vhodnou rybkou do větších akvárií.
Odkazy
Reference
↑The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
