PROFILPELAJAR.COM

	Japonská bitevní loď Jašima v roce 1897
Základní údaje
Typ	Predreadnought
Třída	Fudži
Číslo trupu	乙号 Otsu Gó ~ č. B
Objednána	v loděnicích Armstrong, Mitchell & Co., Velká Británie
Zahájení stavby	28. prosince 1894
Spuštěna na vodu	28. února 1896
Uvedena do služby	9. září 1897
Osud	15. května 1904 najela na minu u Port Arthuru
Souřadnice	38°34′0″ s. š., 121°40′0″ v. d.
Cena	9 879 445 jenů 14 sen a 7 rin plánovaný rozpočet; cca 10 500 000 jenů konečná cena
Takticko-technická data
Výtlak	12 320 T normální
Délka	113,39 m mezi svislicemi
Šířka	22,45 m max.
Ponor	8,00 m
Pohon	Po dokončení:; 10 válcových kotlů; 2 vertikální tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí Humphrys, Tennant and Co.; 2 hřídele; 14 075 k indikovaný (10 352,1 kW)
Palivo	700 t uhlí normál; 1200 t uhlí plný náklad projektovaný; 1100 t uhlí plný náklad skutečný
Rychlost	19,46 uzlů (36,040 km/h) při zkouškách
Dosah	7000 námořních mil při 10 uzlech (12 964 km při 18,5 km/h)
Posádka	741
Pancíř	Harveyovaná ocel:; 356 až 457 mm boční pás; 127 až 356 mm barbety; 102 mm přední a zadní přepážka; 152 mm čelo kasemat; 356 mm velitelská věž; 63 mm paluba (niklovaná ocel)
Výzbroj	Po dokončení:; 4 × 305 mm/40 Armstrong (2×II); 10 × 152 mm/40 Armstrong (14×I); 20 × 47 mm/40 3-pdr kanón Jamauči (20×I); 4 × 47 mm 2,5-pdr kanón Jamauči s krátkou hlavní (4×I); 5 × 450mm torpédomet typu AN (1 nadhladinový, 4 podhladinové)
Ostatní	5 × 60cm světlomet

Jašima (japonsky 八島) byla bitevní loď typu predreadnought japonského císařského námořnictva. Společně se sesterskou lodí Fudži náležela k třídě Fudži. Byla jednou z šesti japonských bitevních lodí (Fudži, Jašima, Šikišima, Hacuse, Asahi a Mikasa), které tvořily hlavní námořní údernou sílu Japonska v rusko-japonské válce v letech 1904-1905. Kariéra Jašimy byla velmi krátká.

Historie

Jašima a její sesterská loď Fudži byly první dvě japonské bitevní lodě. Protože samo Japonsko ještě nebylo schopno stavět velké, moderní válečné lodě, byla Jašima objednána v roce 1894 v britských loděnicích Armstrong, Mitchell & Co..

Jašima byla dodána v roce 1897 a po vypuknutí rusko-japonské války spadala pod velení kontradmirála Tokioki Našiby.

Dne 14. května 1904 admirál Našiba vyplul na moře s bitevními loděmi Hacuse (vlajková loď), Šikišima a Jašima, křižníkem Kasagi a kurýrním plavidlem Tacuta, aby pomohl japonským silám při blokádě přístavu Port Arthur. Ráno 15. května dorazila eskadra na vzdálenost 15 mil od Port Arthuru. Zde Našiba nařídil křižovat severovýchodním směrem před vjezdem do přístavu. Tento kurs ho ale zavedl přímo do minového pole, které zde položila ruská minonoska Amur. Minové pole leželo dále od přístavu, než jak jeho polohu naplánoval velící ruský admirál Vitgeft, protože kapitán Amuru jeho rozkaz neuposlechl.^[3] Téměř současně bitevní lodě Hacuse a Jašima narazily na miny a Hacuse se okamžitě potopila přímo před zraky přihlížejících Rusů. Jašima se na hladině udržela ještě několik hodin, a tak se dokázala vzdálit z dohledu Port Arthuru, než se také potopila.^[3] Ztráta Jašimy byla více než rok japonským námořnictvem před veřejností utajována.^[3] Šlo o jednu z největších námořních ztrát, kterou Japonsko v této válce utrpělo – během jednoho okamžiku přišlo o třetinu svých nejmocnějších lodí.^[3]

Odkazy

Poznámky

↑ Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín a parních strojů císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín a parních strojů v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
↑ Torpédomety typu AN byly (a jsou) označovány i jako 18″ (čili 457,2 mm), oficiální označení v centimetrech (torpédometů i torpéd) ale bylo 45 cm a podle Lacroix & Wells (tabulka H.12, str. 778) by se skutečně mělo jednat o 450 mm

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japanese battleship Yashima na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d LENGERER, Hans. Japanese Battleships and Battlecruisers – Part II: Chapter Two: Six British Built Pre-Dreadnought Class BBs. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. [s.l.]: [s.n.], 9. 2008. Ebook Paper V. S. 14. (anglicky) – odkazováno jako „Lengerer, Contributions V“
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p Lengerer, Contributions V, str. 11
↑ ^a ^b ^c ^d JUKES, Geoffrey. The Russo-Japanese War 1904-1905. Oxford: Osprey Publishing, 2002. Dostupné online. ISBN 1-84176-446-9. S. 34–35. (anglicky)

Literatura

Burt, R.A.: Japanese Battleships, 1897-1945
Gibbons, Tony: The Complete Encyclopedia of Battleships and Battlecruisers
LENGERER, Hans. Japanese Battleships and Battlecruisers – Part II: Chapter Two: Six British Built Pre-Dreadnought Class BBs: Fuji Class – Fuji and Yashima. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. [s.l.]: [s.n.], 9. 2008. Ebook Paper V. S. 6 až 14. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jašima na Wikimedia Commons

[hp-3] Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín a parních strojů císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín a parních strojů v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě

[TT-4] Torpédomety typu AN byly (a jsou) označovány i jako 18″ (čili 457,2 mm), oficiální označení v centimetrech (torpédometů i torpéd) ale bylo 45 cm a podle Lacroix & Wells (tabulka H.12, str. 778) by se skutečně mělo jednat o 450 mm

[L.14-1] LENGERER, Hans. Japanese Battleships and Battlecruisers – Part II: Chapter Two: Six British Built Pre-Dreadnought Class BBs. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. [s.l.]: [s.n.], 9. 2008. Ebook Paper V. S. 14. (anglicky) – odkazováno jako „Lengerer, Contributions V“

[L.11-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p Lengerer, Contributions V, str. 11

[jukes-5] JUKES, Geoffrey. The Russo-Japanese War 1904-1905. Oxford: Osprey Publishing, 2002. Dostupné online. ISBN 1-84176-446-9. S. 34–35. (anglicky)

[1]

[2]

[p 1]

[p 2]

[3]