Jaderná velmoc (někdy též jaderná mocnost) je země, která disponuje jadernými zbraněmi, a je schopná je vyrábět. Země patřící do tohoto tzv. jaderného klubu tím typicky získávají vyšší prestiž a význam v mezinárodní politice. K roku 2019 vlastní více než 90 % všech jaderných zbraní Rusko a USA.[1]
Podle smlouvy o nešíření jaderných zbraní (Nuclear Non-Proliferation Treaty, NPT) je v současné době uznáváno pět jaderných velmocí: Rusko, USA, Spojené království, Francie a Čínská lidová republika. Dva další státy, Indie a Pákistán, které nebyly signatáři Dohody o nešíření jaderných zbraní, provedly jaderné testy – Indie v roce 1974 a Pákistán v devadesátých letech. Severní Korea odstoupila od dohody o jaderném odzbrojení v roce 2003, následně provedla vlastní jaderné testy. Z vlastnictví jaderných zbraní je podezírán Izrael, který se k tomu však nikdy oficiálně nevyjádřil a k dohodě o jaderném odzbrojení se nepřipojil.
Jadernou zbraň v minulosti vyvinula také Jihoafrická republika, ale vlastnictví jaderných zbraní se vzdala a veškeré zásoby zničila. Ze snahy vyrobit jaderné zbraně jsou podezírány také Írán a Saúdská Arábie.
Převážně díky informacím získaným spoluprací s USA vyvinula a v roce 1952 otestovala jadernou zbraň Velká Británie; v roce 1957 provedla také test vodíkové pumy. V roce 1960 uskutečnila svůj první jaderný test Francie, v roce 1968 pak uskutečnila i pokusný termonukleární výbuch. Poměrně překvapivě se jaderným testem v roce 1964 do jaderného klubu zařadila Čínská lidová republika; v roce 1967 pak otestovala i termonukleární pumu.
Ve spolupráci se SSSR vyvinula jaderné zbraně Indie, která první pokusný výbuch uskutečnila v roce 1974. V roce 1998 uskutečnil jaderný test Pákistán. V roce 2003 od NPT odstoupila Severní Korea, která v únoru 2005 oznámila, že vlastní jaderné zbraně; bez uskutečnění testu však o tomto tvrzení panovaly pochyby. Uskutečnění zkoušky jaderné zbraně oznámila Severní Korea 9. října2006.
Americká mezikontinentální jaderná raketa Minuteman
Ruská mezikontinentální jaderná raketa R-36
Britská námořní jaderná raketa Trident
Francouzská jaderná raketa ASMP pro letouny Mirage a Rafale
Státy, které se vlastnictví jaderných zbraní vzdaly.
Upuštěno od programu jaderných zbraní.
V roce 1986 zveřejnil britský tisk rozsáhlé informace o izraelském jaderném programu, které získal od Mordechaie Vanunu, který v tomto programu pracoval jako technik. Izrael není signatářem NPT a oficiálně se odmítá k vlastnictví jaderných zbraní jakkoli vyjádřit. Obvykle je však považován za de facto jadernou velmoc, podle Federace amerických vědců vlastní zhruba 80 jaderných bomb. Uniklá e-mailová korespondence amerického exministra zahraničí Colina Powella poukazuje na to, že Izrael v současnosti vlastní 200 aktivních jaderných hlavic, které jsou všechny údajně namířeny na Írán.[4][5]
Írán je signatářem NPT a označuje svůj jaderný program za ryze civilní. Západní státy, hlavně USA, však Írán podezřívají ze snahy o zbrojní využití. Po období ekonomických sankcí uzavřel v roce 2015 mezinárodní dohodu, podle které výměnou za ukončení sankcí omezí svůj jaderný program.[6]
Státy, které vlastnily jaderné zbraně v minulosti
Mnoho států mělo v historii na svém území dočasně umístěny jaderné zbraně cizích mocností, zvláště v období studené války. Krátce po sametové revoluci provedla československá armáda měření ke zjištění, zda byly sovětské jaderné zbraně umístěny i na území ČSSR (na základě dohody, kterou uzavřely SSSR a ČSSR, ve skladech, které byly pod správou sovětských jednotek[7]). Toto měření nic takového nenaznačovalo, což vedlo k závěru, že se jaderné hlavice v Československu nenacházely.[8] V roce 2007 však historik Petr Luňák přišel se studií, podle které ve skladech jaderné zbraně byly.[9]
Také existovalo několik států, které se dobrovolně vzdaly vlastnictví jaderných zbraní, které měly pod svou kontrolou. Největším takovým případem je rozpad Sovětského svazu v roce 1991, po kterém zůstalo na území Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu velké množství jaderných zbraní. Všechny tyto tři státy všechny tyto zbraně předaly do roku 1996 Rusku; všechny jsou také signatáři NPT.
V 80. letech vyvinula jaderné zbraně Jihoafrická republika, přičemž existuje podezření, že v roce 1979, možná s Izraelem, uskutečnila jaderný pokus (viz incident Vela). JAR se, jako jediný stát, dobrovolně statusu jaderné velmoci zřekla a na počátku 90. let veškeré jaderné zbraně demontovala; 10. července1991 podepsala NPT.
Odkazy
Reference
↑ Here’s how many nuclear warheads exist, and which countries own them. Defense News [online]. 2019-06-17. Dostupné online.
↑ abREVESZ, Rachael. Colin Powell leaked emails: Israel has '200 nukes all pointed at Iran', former US secretary of state says. The Independent [online]. 2016-09-16 [cit. 2016-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
.jpeg)
