Ivan Prokop
Ivan Prokop (* 17. listopadu 1943 Polná, okres Jihlava) je veterinář, ornitolog, (amatérský) fotograf (šumavských motivů), vlastivědný pracovník (místopředseda Klubu Za historickou Polnou), sběratel, novinář a publicista (autor přirodovědných článků a publikací o regionálních dějinách města Polná a okolí).[1][2][3] ŽivotRodinný původ a studiaIvan Prokop se narodil 17. listopadu 1943 v Polné v okrese Jihlava do rodiny místního lékárníka PhMr. Zdeňka Prokopa[p. 1] a jeho ženy Libuše Prokopové, rozené Hladíkové (Libuše Prokopová byla sestra Bohuslava Hladíka a Jana Hladíka.)[7] Po skončení povinné školní docházky v Polné (1957) a středoškolských studií na jedenáctiletce ve Velkém Meziříčí (1960) nastoupil jako zemědělský dělník do JZD Střítež u Jihlavy (1960 a 1961).[7] Veterinární fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně studoval v letech 1961 až 1967. Již během studia pracoval (1965 až 1967) jako pomocná vědecká síla na katedře parazitologie a invazních chorob u profesora MVDr. Václava Dyka, DSc.[7][p. 2] Vysokoškolské studium zakončil diplomovou prací s názvem Příspěvek k poznání helmintofauny bažanta obecného v jihomoravské oblasti, jejíž výtah byl otištěn ve sborníku Acta parazitologica v roce 1969 (jednalo se o zcela první prokázaný nález Capillaria bursata v ČSR).[1][7] Pracovní kariéraObvodním veterinárním lékařem OVZ Prachatice – středisko Vimperk byl od roku 1968 do roku 1991.[7] Po sametové revoluci působil ve Vimperku v letech 1991 až 1993 jako privátní veterinární lékař, ale od roku 1993 zastával funkci vedoucího sekce ekologie krajiny na referátu životního prostředí Okresního úřadu v Prachaticích.[1] Trvale žil ve Vimperku od roku 1975,[7] v září 2008, po odchodu do starobního důchodu, se přestěhoval do Polné.[1] Od roku 1994 byl několik let členem redakční rady Vimperských novin.[1][7] Ochrana přírody a ornitologieKe kladnému vztahu k přírodě (a speciálně k opeřencům) přivedli (a průběžně prohlubovali) Ivana Prokopa již v dětství jeho strýcové z matčiny strany Bohuslav Hladík a Jan Hladík.[1] Bezpochyby vlivem svého otce Zdeňka měl Ivan pozitivní vztah i k amatérskému fotografování. Funkci redaktora fotografické části časopisu Šumava zastával v letech 1982 až 1993.[7] V této době (od roku 1982 do roku 1990) byl i jednatelem Českého svazu ochránců přírody MO Vimperk.[1][7] Členem České společnosti ornitologické (a ornitologem na celý život)[6] se stal na začátku 80. let 20. století[7] a pod hlavičkou této organizace prováděl řadu let monitorování ptáků na Vimpersku.[7] Byl dlouhodobě zapojen i do některých ornitologických akcí celostátního charakteru (Jednotný program sčítání ptáků; Hnízdní sčítání čápů bílých; Hnízdní sčítání ptáků v letech 1985–1989 a 2001–2003).[1][7] Svá přírodopisná pozorování publikoval Ivan Prokop jak v odborných tak i v regionálních periodikách (Šumava, Sylvia a Vimperské noviny):[1]
FotografováníPozitivní vztah k amatérskému fotografování (vliv otce Zdeňka) přivedl Ivana Prokopa začátkem 60. let 20. století i do této zájmové oblasti. Výsledkem bylo zhotovení dokumentárních černobílých fotografií pro potřeby Městského národního výboru v Polné a muzea v Polné. Snímky byly vydány ve formě pohlednic a některé též otištěny v publikacích:[1][7]
V rozmezí let 1970 až 1980 se Ivan Prokop stal aktivním členem sdružení amatérských fotografů (AMFOT Prachatice) a pod touto hlavičkou se aktivně účastnil putovních výstav AMFOTu. Jeho vybrané snímky byly k vidění (v letech 1973 a 1974) na výstavě amatérských fotografů okresu Jihlava v Oblastní galerii Vysočina v Jihlavě a také na regionální výstavě polenských fotografů v Muzeu v Polné.[1][7] Své fotografie vystavoval i v rámci kolektivních výstav pořádaných Fotoklubem Polná. V letech 1970 až 1982 vykonával funkci místopředsedy Filmového klubu ve Vimperku.[1][7] První cenu v celostátní fotografické soutěži EKOFOTO získal Ivan Prokop v roce 1974 za fotografii s názvem Biotop.[1][7] Profese veterinárního lékaře přiváděla Ivana Prokopa často na Kvildu. V roce 1974 v této lokalitě pořídil sérii fotografií kvildského hřbitova, jenž byl následně v roce 1978 nešetrně zlikvidován. Historie PolnéCelý život se zajímal, stejně jako jeho otec Zdeněk, o dění ve svém rodném městě i v jeho okolí, tedy v celé Polenské oblasti (přestože po většinu života působil na Šumavě).[6] Je autorem historických článků pojednávajících o dějinách Polné, které byly průběžně uveřejňovány ve čtvrtletníku, který se nazývá Polensko:
Aktivity v PolnéV roce 2008 se do Polné přestěhoval a záhy se zapojil do práce v Klubu Za historickou Polnou, kde nejprve vykonával funkci člena revizní komise, později byl (v roce 2010) zvolen předsedou a tuto funkci zastával až do roku 2014.[1][6] Od roku 2018 je v této organizaci místopředsedou.[1] V Polné se věnuje i záchraně památek. Je členem regenerační komise, která působí při Městském úřadu v Polné. Tento orgán se zabývá opravou a udržováním městských památkových objektů.[1] Pro potřeby odboru památkové péče Magistrátu Jihlavy pořídil fotodokumentaci hraničních obelisků rozmístěných v okolí Jihlavy. (Tyto objekty vytvořil sochař Viktor Václav Morávek v polovině 18. století.) V rozmezí let 2010 až 2012 zadokumentoval stará litinová čerpadlová zařízení — pumpy na vodu, které se používaly kdysi v různých částech Polné. Dokumentaci použilo město a Klub Za historickou Polnou při jejich obnově.[1] Propaguje dějiny Polné, do městského muzea věnoval (nebo zapůjčil pro potřeby výstav) některé osobní a rodinné historické předměty a písemnosti, věnoval oskenované fotografie z archivu svého otce nebo dal k dispozici některé artefakty ze své soukromé sbírky Polnensií.[1] Několik let zastupoval město Polná na turistickém veletrhu Regiotour, který se konal v Brně.[1] Je autorem úvodního slova při několika kulturních akcích a pro Klub Za historickou Polnou zajistil kopie několika televizních filmů z počátku 70. let 20. století (o expozici Stará lékárna a Stará škola v muzeu v Polné). V roce 2012 vedl jednání s přírodovědným sdružením v Havlíčkově Brodě aby podpořil snahu Františka Vacka z Polné o zachování lokality nacházející se v polenském katastru, kde roste vzácná rostlina (sleziník hadcový – Asplenium cuneifolium).[1] Další jeho aktivity jsou spojeny s pomocí při údržbě Pojmannovy naučné turistické značené trasy (stezka v lesích Boru a Obecníku v okolí Polné byla pojmenovaná podle podnikatele a mecenáše Václava Pojmanna (1849–1925)).[1] V roce 2013 byl Ivan Prokop vedoucím týmu, který připravoval pamětní desku věnovanou českému spisovateli Bohumilu Hrabalovi a tvorbu informačních tabulí určených pro hřbitovy v Polné.[1] Také byl činný při obnově a instalaci historických litinových křížů na hřbitově u svaté Kateřiny.[1] Mediálně známý je MvDr. Ivan Prokop jako účastník rozhlasových pořadů regionálního rádia Vysočina, kde hovořil o historických událostech spjatých s Polnou a jejím okolím. A byl to Ivan Prokop, kdo navrhl, připravil podklady pro zhotovení a organizoval odhalení památníku americkým letcům. Památník byl zbudován na hrázi rybníka Peklo, připomíná pád amerického bombardéru Liberator v roce 1944 u Polné a šťastný návrat devíti členů posádky ze zajateckého tábora do Spojených států po skončení druhé světové války.[1] Jako znalec Polné provádí občas turisty a zájemce po památkách města, pravidelně vypomáhá s tiskem sborníku Polensko, sbírá Polnensie, drobnou grafiku, žiletkové obaly (xirofilie), autografy a fotografie význačných osobností.[1][7] Publikační činnost
OdkazyPoznámky
Reference
Literatura
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||
_Kvilda.jpg)
_cock_2.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
