Ingrid byla jedinou dcerou švédského následníka trůnu a pozdějšího švédského krále Gustava VI. Adolfa a jeho manželky, britsképrincezny Margarety z Connaughtu (vnučky královny Viktorie). Její starší bratr, švédský princ Gustav Adolf, byl otcem švédského krále Karla XVI. Adolfa.
Královna Margareta zemřela, když bylo princezně Ingrid 10 let. Tři roky nato se Gustav Adolf znovu oženil, a to s Luisou Mountbatten; z tohoto manželství kromě mrtvě narozené dcerky nevzešli žádní potomci. Pro Ingrid, vážnou dívku s vysokým smyslem pro povinnost, to nebyla lehká doba.
Ingrid se dostalo vynikajícího vzdělání. Mluvila několika jazyky, zajímala se o hudbu, umění a historii.
Korunní princezna
Princezna Ingrid a princ Frederik, kolem r. 1935
V roce 1928 se setkala s waleským princemEduardem a byla zvažována možnost jejích zasnoubení; k tomu však nakonec nedošlo. 24. května roku 1935 se v kostele sv. Mikuláše ve Stockholmu provdala za dánského prince Frederika, pozdějšího dánského krále Frederika IX. a po smrti jeho otce Kristiána X. s ním 20. dubna roku 1947 usedla na dánský trůn. Z harmonického manželství vzešly tři dcery:
1. Markéta II. (* 16. 4. 1940 Amalienborg), dánská královna vládnoucí od roku 1972 do 2024
V roce 1940 po narození nejstarší dcery, princezny Markéty, krátce po okupaci Dánska Němci, se stala rodina následníka trůnu pro Dány důležitým symbolem nepoddajnosti. Ingrid a Frederik se jako první v královské rodině snažili přiblížit národu likvidováním umělých bariér oddělující je od poddaných, často se např. vydávali na pěší procházky po Kodani s novorozenou Markétou v kočárku nebo jezdili po městě na kolech místo v královské limuzíně. V tomto procesu pokračovala Ingrid i po nástupu na trůn. Královským dcerám se dostalo stejného vzdělání jako jiným dánským dětem v té době, dánská televize umožňovala pohled na život královské rodiny prostřednictvím krátkých reportáží.
Královna Ingrid se celý svůj život velmi aktivně účastnila řady aktivit ve prospěch různých organizací charitativních, kulturních i společenských.
Nástup na trůn a otázka následnictví
Hrob krále Frederika IX. a královny Ingrid v mauzoleu před katedrálou v Roskilde
Po nástupu Frederika IX. na trůn v dubnu 1947 vyvstala otázka následnictví – královský pár měl tři dcery, avšak žádného mužského potomka. Podle stávajících pravidel by tedy následníkem měl být Frederikův mladší bratr, princ Knud, jenž v té době měl vedle nejstarší dcery i dva syny. O následnictví veřejnost i parlament dlouze diskutoval. Nakonec v roce 1953 se v tomto směru přepracovala ústava: byl zaveden jednokomorový parlament a zákon o nástupnictví upraven tak, že do nároku na trůn zahrnul i ženy. Tyto změny však musely před uzákoněním projít celým parlamentem a referendem. Následníkem dánského trůnu se tak stala nejstarší dcera královského páru, princezna Markéta, která na něj také po smrti krále Frederika IX. usedla jako královna Markéta II.
Po smrti svého manžela (14. ledna1972) se Ingrid do značné míry stáhla z veřejného života, zůstala však stále velmi populární a oblíbená jak u královské rodiny, tak u dánské veřejnosti.
Královna Ingrid zemřela v devadesáti letech 7. listopadu roku 2000 a byla pochována po boku svého muže v mauzoleu Frederika IX. před katedrálou v Roskilde.
1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.také norská princezna 2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.také švédská princezna sňatkem 3Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.také polská a litevská princezna rodem
_Adolf_of_Sweden_w_fam_07729v.jpg)
.svg)
