Ilse Heylenová nebo Ilse Heylen, (* 21. března 1977 Wilrijk, Belgie) je bývalá belgická zápasnice – judistka vlámské národnosti, držitelka bronzové olympijské medaile z roku 2004.
Sportovní kariéra
Jako sedmiletá začínala s gymnastikou a judem. Na judo se zaměřila ve 12 letech. Během juniorských let zažila zlatou éru belgického ženského juda, které prakticky nemělo v druhé polovině devadesátých let v Evropě konkurenci. Do seniorské reprezentace se propracovávala složitě. Změna nastala v roce 2002, kdy přešla do vyšší pololehké váhy. V roce 2004 se v této váze kvalifikovala na olympijské hry v Athénách, kde nestačila pouze na favoritku Kubánku Amarilis Savónovoua získala bronzovou olympijskou medaili. Na olympijskou medaili navázala v dalších letech evropskými medailemi. Na olympijské hry v Pekingu se opět připravila velmi dobře. Ve čtvrtfinále svedla krásnou taktickou bitvu s Japonkou Misato Nakamuraovou a prohrála minimální rozdílem na koku. V opravách se jí nedařilo a obsadilo 7. místo. V roce 2012 se v 35 letech potřetí kvalifikovala na olympijské hry v Londýně. Ve druhém kole dokázala ubránit favorizovanou Rumunku Andreeu Chițuová a dostala se až do bojů o medaile. V soubojích o medaile ji však došly síly a obsadila 5. místo. Blízkost druhé olympijské medaile jí motivovala u vrcholového juda vydržet další čtyři roky. V roce 2016 se pohybovala na hraně přímé kvalifikace na olympijské hry v Riu. V březnu na světovém poháru v marocké Casablance se stala nejstarší známkou vítězkou světového poháru (38 let 357 dní). Po skončení olympijské kvalifikace v červnu jí však body k přímé kvalifikaci nestačily a kontinentální kvóta jí utekla o jeden bod. Vzápětí oznámila v 39 letech konec sportovní kariéry. Začátkem srpna, dva dny před startem judistických soutěží na olympijských hrách jí překvapila udělená divoká karta od Mezinárodní judistické federace. Divokou kartu však odmítla z důvodu nepřipravenosti, dle vlastních slov nebylo v jejich silách po více než měsíční pauze důstojné reprezentování na olympijských hrách.[1]
Vítězství
- 1997 - 1x světový pohár (Basilej)
- 1999 - 1x světový pohár (Varšava)
- 2000 - 1x světový pohár (Praha)
- 2001 - 1x světový pohár (Sofia)
- 2003 - 1x světový pohár (Praha)
- 2004 - 2x světový pohár (Moskva, Sofia)
- 2005 - 1x světový pohár (Sofia)
- 2007 - 1x světový pohár (Moskva)
- 2009 - 1x světový pohár (Birmingham)
- 2011 - 3x světový pohár (Oberwart, Purto La Cruz, San Salvador)
- 2013 - 2x světový pohár (Almaty, Taškent)
- 2014 - 1x světový pohár (Santiago)
- 2016 - 1x světový pohár (Casablanca)
Výsledky
| Turnaj
|
1998
|
1999
|
2000
|
2001
|
2002
|
2003
|
2004
|
2005
|
2006
|
2007
|
2008
|
2009
|
2010
|
2011
|
2012
|
2013
|
2014
|
2015
|
2016
|
| 21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
31
|
32
|
33
|
34
|
35
|
36
|
37
|
38
|
39
|
| superlehká váha
|
pololehká váha
|
| Olympijské hry |
|
— |
|
3. |
|
7. |
|
5. |
|
—
|
| Mistrovství světa |
|
— |
|
— |
|
— |
|
úč. |
|
úč. |
|
úč. |
— |
úč. |
|
úč. |
úč. |
úč. |
|
| Mistrovství Evropy |
7. |
— |
— |
— |
5. |
— |
2. |
1. |
3. |
3. |
7. |
3. |
3. |
7. |
úč. |
— |
— |
úč. |
úč.
|
| Akademické MS |
|
2. |
|
Reference
Externí odkazy
