Ibis žlutokrký

Jak číst taxoboxIbis žlutokrký
alternativní popis obrázku chybí
Ibis žlutokrký
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádbrodiví a pelikáni (Pelecaniformes)
Čeleďibisovití (Threskiornithidae)
Rodibis (Threskiornis)
Binomické jméno
Threskiornis spinicollis
Jameson, 1835
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ibis žlutokrký (Threskiornis spinicollis) zvaný též ibis slámokrký[2][3] či ibis žlutohrdlý[3] je druh ptáka z čeledi ibisovitých, podčeledi ibisové.

Své označení získal podle peří na krku, které je delší než ostatní peří a má barvu i strukturu podobnou slámě.[2]

Žije v travnatých a zejména vlhkých oblastech a kulturní krajině.[2][4] Vyskytuje se v Austrálii a přilehlých ostrovech jihovýchodní Asie[4] (např. Nová Guinea, část Indonésie).[2] Jde o vůbec nejvíce rozšířený druh australského ibise.[2] Hnízdí ve velkých koloniích, které obsahují i tisíce ptáků.[2] Hnízdění přitom probíhá na jihu a západu Austrálie včetně Tasmánie.

Živí se například hmyzem.[4] Proto je k vidění právě v oblastech s jeho vysokým výskytem.[3]

Váží 1,1 až 1,5 kg. Celková délka těla dosahuje 59 až 76 cm[2][4] a rozpětí křídel se pohybuje v rozmezí 100 až 120 cm[4].

Snůška obsahuje dvě až pět vajec. Doba inkubace se pohybuje v rozmezí 24 až 26 dní.[2]

Je řazen mezi málo dotčené taxony.[3]

Chov v zoo

Tento druhu ibise byl v březnu 2020 chován ve více než třech desítkách evropských zoo.[4] Jde tak o poměrně málo chovaný druh. V rámci Česka jej chovají dvě zoo:

Historicky byl také chován v Zoo Zlín a Zoo Dvorec. Na Slovensku tento druh chován není.[4]

Chov v Zoo Praha

Ibis žlutokrký je v Zoo Praha chován od roku 2012[2], kdy byli přivezeni první jedinci ze Zoo Zlín.[5] První úspěšný odchov se podařil o dva roky později, tedy v roce 2014.[2] Ke konci roku 2018 bylo chováno 10 jedinců včetně tří odchovů z toho roku.[6]

Jde o jeden z deseti druhů ibisů chovaných v Zoo Praha, která tak chová největší kolekci těchto ptáků v Evropě.[5]

Druh je k vidění v expozičním celku Ptačí mokřady v dolní části zoo.[2]

Od roku 2020 je umístěn v expozičním celku Darwinův kráter, který prezentuje faunu a flóru Austrálie, zejména Tasmánie.

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. ↑ a b c d e f g h i j k Ibis slámokrký - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018

Externí odkazy