PROFILPELAJAR.COM

Hyperión
Hyperión
Řecké jméno	Ὑπερίων
Skupina	Titáni
Partner	Theia
Rodiče	Úranos a Gaia
Sourozenci	Titáni
Děti	Hélios, Éós, Seléné
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Hyperión (starořecky Ὑπερίων „z vysoka pozorující“, latinsky Hyperion) je v řecké mytologii titán první generace, manžel Theii, též nazývané Euryfaseia, otec Hélia, Éoji a Seléné. Většina zdrojů se shoduje v tom že byl synem Úrana a Gaie, stejně jako jeho manželka a ostatní titáni první generace: Ókeanos a Téthys, Kríos, Koios a Foibé, Iapetos, Themis, Mnémosyné a nejmladší Kronos a Rheia.^[1] V Homérově díle však existují náznaky podání podle kterého byli Titáni dětmi Ókeana a Téthydy.^[2] Kromě zmínek v genealogiích nehrál prakticky žádnou úlohu v mytologii a chybí taktéž jeho kult.

Theia se poddala Hyperionově lásce a porodila
velkého Hélia, zářivou Selene a Eos,
kteří přinesou světlo všem smrtelníkům této země
a nesmrtelným bohům řád široké oblohy.

Hésiodos, Theogonia, 371–374

Bůh slunce Hélios byl někdy nazýván Hélios Hyperión, nemusí to však znamenat ztotožnění obou postav, může se jednat o prosté vyjádření skutečnosti že jakožto Slunce se pohybuje vysoko. Jindy je zas Hélios nazýván Hyperónides „Hyperiónovec, syn Hyperióna“.^[3]

Později Řekové racionalizovali své mýty:

„O Hyperionovi jsme řekli, že byl první, kdo rozuměl, díky pečlivému pozorování a sledování, pohybu slunce a měsíce, a jiných hvězd a také ročním období, jejich vzájemnému působení ve skupině a ozřejmoval tyto poznatky jiným; a z těchto důvodů že byl nazýván otcem těchto těles, od té doby co je měl zplodit, tak říkajíc, přemýšleje o nich a jejich povaze.“ —Diodóros Sicilský (5.67.1)

Fikce inspirované nebo spojené s Hyperionem

pro použití hesla Hyperion, nespojeném s řeckou mytologií, viz Hyperion.

John Keats složil na jeho počest básně 'Hyperion' a 'Pád Hyperiona'.
Dan Simmons'ovy knihy 'Hyperion' a 'Pád Hyperionu' v Kantosu Hyperionu jsou pojmenovány po spisech Johna Keatse.
Hamlet přirovnává svého otce (bývalý starý Hamlet) k Hyperionu a uzurpátora trůnu, svého strýce Klaudia k satyrovi: „Hyperion k satyrovi,“ – Akt I, scéna II.
V počítačové hře MMO EVE Online je nová třída silné bitevní lodě pojmenována po Hyperionovi.
V animované japonské televizní sérii „Gundam Seed Astray X“ je zbraňová řada CAT1-X Hyperion Gundam pojmenována po Hyperionovi.
V PlayStation hře, Final Fantasy VIII, je zbraň protivníka jménem Seifer Almasy pojmenována názvem Hyperion.
V jiné PlayStation hře s názvem Einhänder, je Hyperion název pro obranný měsíční satelit, který předává mezi misemi hráčům taktické informace.
Ve stolní miniaturní hře Babylon 5: A Call To Power, třída křižníků aliance Země se nazývá po Hyperionovi.
V počítačové RTS hře Starcraft II: Wings of Liberty je Hyperion vlajková loď hlavního hrdiny Jima Raynora.
V počítačové hře Borderlands a Borderlands 2 je organizace Hyperion hlavním nepřítelem svobodných obyvatel světa, o kterém hra pojednává a také jedním z hlavních výrobcu zbraní.

Reference

↑ Theoi - Hyperion [online]. [cit. 2020-06-08]. Dostupné online.
↑ FOWLER, Robert L. Early Greek Mythography: Volume 2: Commentary. [s.l.]: Oxford University Press, 2008. ISBN 9780198147411. S. 8.
↑ STONE, J. The Essential Max Müller: On Language, Mythology, and Religion. [s.l.]: Springer, 2016. ISBN 9781137084507. S. 156.