Německé pojmenování obce bylo Ober-Grund, české Horní Grund. Přívlastek Ober byl použit k odlišení od Dolního Podluží. Dolní a Horní Grund se již rozeznával v roce 1566. Německý výraz grund znamená mimo jiné údolí, dolinu, úval či rokli. K odlišení bylo později přidáno Ober, česky Horní. Do roku 1947 se používalo odvozené jméno z němčiny, Ober Grunt.[5] Jméno Ober Grund měla na Děčínsku ještě jedna obec, Horní Žleb. České jméno Horní Podluží získala obec v roce 1947 dle návrhu žáka měšťanské školy Jiřího Maška podle polohy pod Lužickými horami a horou Luží.[6] Horní Grunt byl přejmenován na Horní Podluží dne 16. ledna 1948 vyhláškou ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947.[7]
Místní část Žofín měla německý název Sophienhain, byla pojmenována na počest kněžny Žofie z Lichtenštejnu.[8]Světlík se německy jmenovaly „Lichtenberg“ podle knížecího rodu Lichtenštejnů. Název po roce 1945 vychází z chybného překladu první části názvu do češtiny (německy das Licht = světlo). Název byl zvolen k odlišení od sousedních osad Světliny 1.díl a Světliny 2.díl .[9] Místní části byly přejmenovány vyhláškou ministra vnitra ze dne 1. července 1947 č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí povolených v roce 1946, a vyhláškou ministra vnitra ze dne 16. ledna 1948 č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947.[10]
Historie
Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1411,[11] kdy na jejím místě stávala osada Bernsdorf. Jednalo se o lánovou obec, založenou při obou březích potoka Lužničky. Přes obec tehdy vedla takzvaná Haňšpachská cesta, z hradu Tolštejna do dnešní Lipové (dř. Hainspach). Další významnou cestou byla cesta z Chřibské do Žitavy, která vedla podél potoka a v jejímž prostoru došlo k růstu osídlení a vzniku osad. V roce 1485 se Grunt uvádí jako součást majetku patřícímu k hradu Tolštejn. V roce 1566 se poprvé objevuje název Obergrundt . Roku 1607 se vesnice dostává do majetku Vchynského ze Vchynic a Tetova, pozdějších Kinských.[8] Vchynský byl důvěrníkem Albrecht z Valdštejna a jeho majetek se dostal do konfiskace, kdy přešel do rukou Lichtenštejnů. Velké škody způsobila třicetiletá válka, po Obnoveném zřízení zemském v roce 1627 nekatoličtí věřící, především luteráni navždy opouští obec. S nimi odchází obchodníci a řemeslníci.[12]
Sousoší Kalvárie
Ve 14. a v 15. století pod vládou pánů ze Schlenitz došlo k rozkvětu zemědělství. Začal se zde zpracovával len, jehož pěstování pak mělo později ve zdejším kraji velkou tradici. Ve zdejších manufakturách se vyrábělo lněné zboží. Tkaní lnu však nemělo dlouhého trvání a ve zdejší oblasti se začala zpracovávat bavlna. Významnější se stala výroba manšestru a sametu. Postupem času z manufaktur vyrostly textilní továrny, s čímž souvisel i nárůst obyvatel. Vedle výroby bavlněného zboží a sametu zde byla i škrobárna, továrna na výrobu porcelánových květin a na krátkou dobu tiskárna.
Od roku 1855 má obec vlastní hřbitov, původní u kostela svaté Kateřiny společný pro Horní a Dolní Podluží byl uzavřen.
V roce 1885 byly k Hornímu Podluží přidruženy osady Světlík (Lichtenberg), Ladečka (Lichtenstein) a Žofín (Sophienheim).
Na počtu zdejších obyvatel se velmi podepsala druhá světová válka a následující vysídlení Němců, do té doby žilo v obci přes 2000 lidí, dnes jen něco málo přes 700.
V roce 1980 byla obec sloučena s Dolním Podlužím. V roce 1990 se opět osamostatnila.[11]
V roce 2008 obec získala titul Vesnice roku 2008 pro Ústecký kraj.[11]
Politika
Zastupitelstvo a starosta
Zastupitelstvo obce Horní Podluží je devítičlenné. V zastupitelstvu obce jsou ve volebním období 2006 až 2010 kandidáti tří stran, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst má pět zástupců, Občanské sdružení Horní Podluží má tři zástupce a Sdružení nezávislých kandidátů „Rozvoj venkova“ má jednoho zástupce.[13] Starostou obce je Petr Hoření z Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst.[14]
Znak a vlajka
Obecní úřad v Horním Podluží
Vlajka a znak byl obci udělen 13. února 2003 předsedou poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za základě rozhodnutí číslo 16 ze dne 9. prosince 2002. Popis znaku zní: „Polcený štít, v pravém zeleném poli zlatá přeslice, v levém stříbrno-červeně polceném poli pod sebou tři růže opačných barev se zlatými semeníky“.[15] Zelené pole má barvu obecně spojitelnou s venkovskými obcemi, stejně jako s lesy, horami a přírodou. Poloha obce a její historický vývoj se shoduje s uvedeným výkladem o symbolice zelené barvy. Přeslice má vztah k místní tkalcovské tradici. Stříbrno-červeně polcené pole je inspirováno rodovým erbemŠlejniců, prvních historicky známých majitelů obce. Užívali erb, ve kterém byl stříbrno-červeně polcený štít vpravo s jednou, vlevo s dvěma růžemi opačných barev se zlatými semeníky.
Podoba praporu odpovídá popisu: „List tvoří čtyři zlaté pruhy, zelený, bílý, červený a zelený. Uprostřed pod sebou tři růže opačných barev se žlutými semeníky. Poměr šířky k délce je 2:3.“[15] Prostřední dva pruhy opakují levou polovinu znaku a zelené pruhy se shodují s pravou polovinou štítu.
Území
Petružálkovy skály
Jižní část Horního Podluží se nachází na severní straně západní části Lužických hor, severní část obce se nachází ve Šluknovské pahorkatině. Rozloha katastru obce je 7,47 km², z toho 1,05 km² zaujímá orná půda, zahrady zaujímají 0,18 km², ovocné sady 0,01 km², trvalé travní porosty 4,83 km², lesní půda 0,52 km², vodní plochy 0,16 km², zastavěné plochy 0,14 km² a ostatní plochy 0,59 km².[16] Obec je dnes tvořena jedním katastrálním územím a skládá se ze čtyř místních částí: Horní Podluží, Ladečka, Světlík a Žofín.
Horní Podluží sousedí na severu s Varnsdorfem, na východě s obcí Dolní Podluží a na jihu s Jiřetínem pod Jedlovou. Na západě obec sousedí s obcí Rybniště.
Přírodní poměry
Větrný mlýn Světlík (archivní foto, před rokem 1935)
Obcí protéká od západu z Velkého rybníka ležícím již na katastru obce Rybniště na východ do Dolního Podluží potok Lužnička.
V obci se do něj vpravo od jihozápadu od sedla mezi Žulovcem a Šibeničním vrchem vlévá Malý stožecký potok (lidově Rybný potok[zdroj?]), od severu od rybníku Světlík se vlévá další bezejmenný potok. Hlavní sídelní část vsi tvoří od západu Horní Podluží a na ně bezprostředně navazující východní část Žofín. Ladečka je oblast směrem k Velkému rybníku a Světlík je osídlení směrem k rybníku Světlík. Původní osada Světlík zanikla.
Hlavní komunikační tahy procházejí obcí východozápadním směrem, železniční trať vede při severním okraji obce. V blízko středu obce je železniční zastávka Horní Podluží, souběžně s ní vede silnice III. třídy přes Žofín směrem k Dolnímu Podluží, jižním okrajem obce obloukem silnice II/264 směrem do Jiřetína a také do Dolního Podluží.
V severní části katastru se nachází Petružálkovy skály o nadmořské výšce 515 metrů.[17] V minulosti též nazývané jako U Petružálkovy skály, U Petržálkovy skály, [18][19] lidově též nazývané jako Světlický vrch (zřejmě podle místní části Světlík).[zdroj?] Již mimo katastr obce se nachází na hřebenu Lužických hor jihozápadně od obce nejbližší vrchy Žulovec o nadmořské výšce 565 metrů a Šibeniční vrch o nadmořské výšce 590 metrů.[20]
U Petružálkových skal se nachází skalky z tefritu, z nichž nejvyšší je vysoká přes 10 metrů. Mají nedokonale vyvinutou sloupcovitou odlučnost. Jsou pozůstatkem povrchového vulkanického tělesa, lávového pole, jehož podložím jsou pyroklastika.[22]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 345 obyvatel (z toho 578 mužů), z nichž bylo dvacet Čechoslováků, 1 314 Němců a jedenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, 28 lidí bylo evangelíky, sedm členy církve československé, sedmdesát jich patřilo k nezjišťovaným církví a 23 lidí bylo bez vyznání[23] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 652 obyvatel: 41 Čechoslováků, 1 585 Němců, čtyři Židy a 23 cizinců. Kromě římskokatolické většiny ve vsi žilo 37 evangelíků, tři členové církve československé, čtyři židé, 76 členů nezjišťovaných církví (především starokatolické církve) a 91 lidí bez vyznání.[24]
Dle sčítání lidu v roce 2001 žilo v Horním Podluží trvale 758 osob, z toho 353 žen. Celkem 702 občanů se hlásilo k české národnosti, 16 k slovenské, 19 k německé, 1 k polské, 1 k moravské a 1 k romské národnosti.[27] Z 758 osob bylo 91 věřících, z toho se 83 lidí hlásilo k římskokatolické církvi, 1 k církvi československé husitské, 2 k českobratrské církvi evangelické. 597 osob bylo bez vyznání a u 70 osob nebylo vyznání zjištěno.[27]
Kultura a pamětihodnosti
Na území obce se nenachází kostel či kaple, věřícím sloužil kostel svaté Kateřiny v Dolním Podluží.
Na území obce se nachází několik drobných sakrálních památek, barokní plastika Kalvárie z roku 1757, dvě sochy svatého Jana Nepomuckého, socha svatého Josefa a několik dalších plastik a křížů. Dále se v obci nachází zvonička, které před válkou vyzváněla dvakrát denně. V poledne čas oběda a večer dětem čas návratu domů. Po válce ohlašovala úmrtí a od 70. let 20. století se nevyužívá.[28]
Větrný mlýn
Nejvýznamnější památkou v obci je pětilopatkový větrný mlýn holandského typu z roku 1843 s otočnou konstrukcí a je jediným větrným mlýnem holandského typu se zachovaným technickým zařízením v Čechách.[29][30] Mlýn nikdy nesloužil jinému účelu, byl funkční až do roku 1945. Od roku 2002 probíhá obnova mlýna.
Kulturní život a sport
Místní TJ Čechie Horní Podluží hrála v roce 2010 v okresním přeboru v kopané.[31] V obci je od roku 1879 sbor dobrovolných hasičů,[32] a od roku 1996 Místní organizace Českého svazu rybářů Horní Podluží spravuje lokality pro sportovní rybaření v okolí, mezi něž patří i rybník Světlík.[33] V obci je i Veterán klub Jawa Horní Podluží.
Hospodářství a infrastruktura
Doprava
Železniční zastávka Horní Podluží
Přes obec prochází silnice číslo 264 Z Rybniště do Varnsdorfu, souběžně s ní prochází obcí silnice třetí třídy. Na území obce se nachází železniční zastávka Horní Podluží na trati Rybniště–Varnsdorf. Autobusové spojení se zbytkem Šluknovského výběžku a Děčínem zajišťuje podnik Autobusy Karlovy Vary. Přímé autobusové spojení do Prahy neexistuje.[34] V obci jsou tři autobusové zastávky.
Školství a zdravotnictví
V obci je pouze mateřská škola, do základní školy musí děti dojíždět do Dolní Podluží.[12] Škola byla založena v roce 1824. Škola v devadesátých letech 20. století ukončila svoji činnost pro nedostatek dětí. V obci není žádný lékař ani zdravotnické zařízení.[11]
Turistika
Lyžařský vlek v Horním Podluží
U obce je zimní lyžařský areál na Šibeničním vrchu, zvaném taky Kopeckého kopec. V areálu se nacházejí dva lyžařské vleky, sjezdovka o délce 550 půjčovna lyžařského vybavení, lyžařská škola a servis lyžařského vybavení. Při nedostatku sněhu jsou sjezdovky zasněžovány sněhovými děly a sjezdovka má osvětlení pro večerní lyžování.[35]
Do obce nevede žádná turisticky značená cesta. Obcí vedou dvě cyklotrasy číslo 3013 z Hraničního rybníka do Kyjova a trasa číslo 3052 z Varnsdorfu do České Kamenice.[36]
Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v obci je společnost LUKRAM s.r.o., kterou vlastní nadnárodní společnost Belden sídlem USA od 1. srpna 2008, která vyrábí elektromechanické propojovací komponenty pro průmyslovou mechanizaci.[38] Společnost má výrobní prostory v bývalém areálu firmy Stap, která vyráběla zipy a zdrhovadla. V obci je kozí farma, zabývající se chovem koz a výrobou kozích sýrů.[39]
Obchody a restaurace
V obci je prodejna potravin,[40] ubytování a stavování poskytuje hotel Sonnenhof Slavie,[41] součástí areálu hotelu je přírodní koupaliště (momentálně mimo provoz). Restaurace U vleku,[42] ubytování je též na Kozí farmě, hospoda na hřišti tvoří zázemí fotbalového hřiště.
↑Lužické hory, Horní Podluží [online]. Jiří Kühn, 1997-2009. [cit. 2010-03-12]. Dostupné online.
↑Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. 1. vyd. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. ISBN978-80-254-1704-1. S. 199. [dále jen Vlastivěda].
↑Vyhláška ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. Dostupné online.
↑Volby do zastupitelstev obcí, výsledky hlasování, Horní Podluží [online]. [cit. 2010-06-24]. Dostupné online.
↑Horní Podluží, orgány obce [online]. [cit. 2010-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-04.
↑ abKASÍK, Stanislav. Znaky a prapory obcí Dolní a Horní Podluží. Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska. 2003, roč. XIII, čís. 1, s. 37 až 38. ISSN1212-6918.
↑Veřejná databáze ČSÚ, obec Horní Podluží [online]. Český statistický úřad [cit. 2010-03-13]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
↑Základní geologická mapa České republiky 1:25 000 s vysvětlivkami 02-242 Dolní Podluží. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2006. ISBN80-7075-640-3. S. 52.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 204.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 390.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN80-250-1310-3. S. 368, 369.
-Svetlik_(Lichtenberg)._Holl%C3%A4nderm%C3%BChle,_Baujahr_1843,_s.jpg)
