PROFILPELAJAR.COM

Hloh jednosemenný
	Hloh jednosemenný
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	růžotvaré (Rosales);
Čeleď	růžovité (Rosaceae);
Rod	hloh (Crataegus);
Binomické jméno
	Crataegus monogyna; Jacq., 1775
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) je druh hlohu mající původ v Evropě, severozápadní Africe a západní Asii. Vyskytuje se i v dalších částech světa, kde může být invazním druhem. Je tolerantní na půdu, ale preferuje vápnité a jílovité podloží. Hloh jednosemenný je význačným příbuzným, ale méně rozšířeným, hlohu obecného (C. laevigata). Je to rozkladitý keř až stromek z čeledi růžovitých (Rosaceae) dorůstající výšky až 12 metrů. Jako statný keř dorůstá výšky 2–6 metrů. Jedná se o výrazně světlomilnou a teplomilnou dřevinu. Obývá převážně slunné křoviny, světlé listnaté lesy, lesní okraje, skály, smíšené lesy a vyskytuje se také podél cest. Je hojný především v teplejších oblastech.

Popis

Hloh jednosemenný je malý keř, 5–14 m vysoký s hustou korunou. Má matně hnědou kůru s vertikálními oranžovými trhlinami. Mladší stonky nesou ostré trny, 1–1,5 cm dlouhé. Listy jsou střídavé, 2–4 cm dlouhé, obvejčité a hluboce laločnaté, někdy téměř až k hlavní žilce listu, s laloky široce rozšířenými. Horní plocha listů je tmavozelená, naspodu jsou světlejší.

Hermafroditní květy kvetou pozdě na jaře (v domovské oblasti květen až počátek června), květenstvím je chocholík s 5–25 květy. Květ má asi 1 cm v průměru, má pět bílých, růžových až červených korunních lístků, četné červené tyčinky a jednu čnělku, mírně páchnou. Květy opylované komáry, včelami a jiným hmyzem na konci roku dávají plody – malvice, nazývané hložinky. Hložinky jsou malé, oválné, tmavě červené barvy asi 1 cm dlouhé, vypadají jako bobule, ale strukturou se jedná o malvice, obsahující jediné semeno (odtud český název).

Hložinky jsou důležité pro zimní ptáky, hlavně drozdy a brkoslavy, tito ptáci je pojídají a roznášejí semena svým trusem. Husté rozvětvení poskytuje ideální místo pro hnízdění. Na četné trny napichuje svou kořist ťuhýk.

Význam

Léčitelství

Hloh jednosemenný je jedním z nejběžnějších druhů hlohu užívaných v tradičním lidovém léčitelství, ve kterém je používán s prokazatelnými výsledky pro léčení srdeční arytmie. Používají se větvičky jak s listy, tak s květy nebo alternativně hložinky jako ovoce. Společně s dalšími druhy hlohu má použití i v moderní medicíně. Jsou zdrojem antioxidantů, používá se zejména extrakt z listů s květy. Látky obsažené v hlohu posilují činnost srdce, zlepšují prokrvení věnčitých cév a snižují spotřebu kyslíku (energie) při práci srdce.

Zahradnictví

Hloh bývá často využíván do živých plotů, tradiční živé ploty jsou tvořeny právě tímto druhem. Používá se i dřevo, které dobře hoří a málo kouří. Jsou známí četní kříženci, kteří jsou používáni jako okrasné keře v zahradách. Nejpoužívanější kříženec je C. × media (C. monogyna × C. laevigata) s několika známými odrůdami, včetně velmi populární 'Paul's Scarlet' s tmavými růžovými dvojitými květy.

Domácnost

Plody hlohu, nazývané hložinky, jsou jedlé za syrova, ale obvykle se používají na přípravu rosolů, džemů, sirupů a vína, nebo se přidávají do brandy. Jsou dužnaté a mají jemnou chuť. Jedlé jsou také okvětní lístky, stejně jako mladé listy trhané na jaře, a přidávají se do salátů.

Podobné druhy

Taxonomie rodu Crataegus je velmi složitá. Hlavními diakritickými znaky jsou palisty, kališní ušty na plodech, počet semen v malvicích a laločnatost i charakter pilovitého okraje laloků čepele. V rámci rodu dochází též k častému vzniku kříženců. Podobným druhem je zejména hloh obecný (Crataegus laevigata).

Galerie

Květy hlohu jednosemenného
Trny, listy a palisty
Plody (hložinky)
Detail květenství

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crataegus monogyna na anglické Wikipedii.

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

Literatura

SPOHN, Margot a Marianne GOLTE-BECHTLE. Co tu kvete?: květena střední Evropy : více než 1000 planých rostlin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2010, 399 s. ISBN 978-80-242-2479-4.
ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka, Jindřich CHRTEK, Zdeněk KAPLAN a Petr BATOUŠEK. Květena České republiky: [Flora of the Czech Republic]. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010, 706 s. ISBN 978-80-200-1824-3.
ÚRADNÍČEK, Luboš. Dřeviny České republiky. 2., přeprac. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2009, 367 s. ISBN 978-80-87154-62-5.
VĚTVIČKA, Václav, Vlasta MATOUŠOVÁ a Jan MAŠEK. Stromy a keře. 2. české vyd. Praha: Avicenum, 2001, 288 s. ISBN 80-7151-178-1.