Ještěr ulovený a na trn napíchnutý ťuhýkem pustinnýmHnízdo ťuhýka obecného
Ťuhýkovití (Laniidae) je čeleď čítající na 30 druhů malých pěvců dělených do třech rodů. Nejpočetnějším je rod Lanius, jehož odborný název je odvozen z latinského výrazu pro řezníka, který odkazuje na jejich typické chování – napichování ulovené potravy v podobě hmyzu, malých ptáků či savců na trny keřů, kde si je skladují na pozdější období a pravidelně se k nim vrací.[1] Zřejmě to však dělají jen krátkodobě a neplní podobnou funkci jako podzemní zásobárny, které známe u hlodavců.[2]
Ťuhýkovití jsou většinou malí ptáci s šedě, hnědě, černě či bíle zbarveným opeřením, některé druhy však mohou dosáhnout velikosti až 50 cm. Jejich zobáky jsou na konci mírně zahnuté podobně jako u dravých ptáků.
Obývají otevřené krajiny s keři na velkém území Evropy, Asie, Afriky a v podobě dvou zástupců i Severní Ameriky (ťuhýk šedý a ťuhýk americký). V Evropě je jejich typickým zástupcem ťuhýk obecný. Jsou monogamní a teritoriální a na svou kořist číhají z vhodné pozorovatelny. Hnízdo staví z malých větví a travin dobře ukryté uvnitř trnitých keřů, případně nízko na stromech.
Evoluce skupiny
Podle biomolekulárních výzkumů vznikla tato čeleď na území Afriky v době před 9 až 7 miliony let, tedy v pozdním miocénu. Jejich diverzifikace tak byla velmi rychlá a souvisela nejspíš s rozšířením travnatých stepí. Následně zástupci skupiny opakovaně migrovali do dalších částí světa.[3]
.jpg)
