PROFILPELAJAR.COM

Hlavní sudetská magistrála
	Trasa pod Vysokým kolem v Krkonoších, pohled na Sněžné jámy
Základní informace
Délka	440 km
Lokalizace
Poloha	Polsko, Česká republika
Souřadnice	50°54′47″ s. š., 15°20′24″ v. d.
Start	Świeradów-Zdrój
Cíl	Prudník
Nejvyšší bod	u Vysokého kola
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavní sudetská magistrála Mieczysława Orłowicze (polsky Główny Szlak Sudecki imienia Mieczysława Orłowicza, GSS) je pěší dálková turistická trasa v Polsku, vedoucí ze Świeradówa-Zdróje v Jizerských horách do Prudníka na pomezí Opavské pahorkatiny a Zlatohorské vrchoviny. Je dlouhá 440 km a vede přes nejzajímavější části Sudet, značená je červenou barvou.

Historie

Nápad na vytvoření turistické magistrály poprvé zazněl na setkání Sudetské komise Polské tatranské společnosti, které se konalo 24. října 1947. V následujícím roce začaly práce na značení magistrály. U příležitosti 100. výročí turistiky v Polsku v 1973 pojmenovala Komise horské turistiky Centrální správy PTTK Hlavní sudetskou magistrálu po Mieczysławu Orłowiczovi jako uznání za jeho přínos k turistice a vlastivědě.

Průběh

Hlavní sudetská magistrala začíná ve Świeradówě-Zdróji, vede Jizerskými horami (Wysoka Kopa, 1126 m n. m.; Wysoki Kamień, 1058 m n.) do Sklářské Poruby, potom Krkonošemi (Vodopád Kamieńczyka, Vysoké kolo – 1510 m n. m., Sedlo pod Sněžkou – 1389 m n. m.) do Karpacze; dále pokračuje Janovickým rudohořím (Skalnik, 945 m n. m.) do Křešova, Meziměstskou vrchovinou (Góry Kamienne – Kamenné hory) a Černými horami (Góry Czarne) do Jedliny-Zdróje, následují Soví hory (Velká Sova, 1015 m n. m.), Stříbrný průsmyk (Przełęcz Srebrna) oddělující Soví a Bardzké hory. Dále vede přes Vambeřice a Stolové hory do sudetských letovisek: Lázně Chudoba, Dušníky; dále: Orlické a Bystřické hory, vodopád Wilczki, masiv Králického Sněžníku, hory Krowiarki, Lądek-Zdrój, Rychlebskými horami do Paczkówa (kde celá léta končila na železniční stanici) a dále přes Kałków, Hlucholazy a Zlatohorskou vrchovinu do Prudníka.^[1]

Magistrála míjí některé důležité body, včetně vrcholů: Sněžka a Králický Sněžník. Na několika místech vede kratší dobu i územím České republiky.^[2]

Délka magistrály je asi 440 km a čas přechodu – 104 hodin.^[1]

Hlavní sudetská magistrála a Česko

Hlavní sudetská magistrála se napojuje na česko-Polsko hranici mezi Szrenicou a chatou Slezský dom pod Sněžkou (spolu s Cestou česko-polského přátelství, poblíž vrcholu Skalniak ve Stolových horách, poblíž Podgórzy (městská část Dušník), dále poblíž Lasówky, Rychleb, severně od Kolnovic, poblíž vesnice Podlesie jižně od Hlucholaz a konečně mezi Biskupskou kupou a Zamkowou Górou ve Zlatohorské vrchovině.

Horská turistika

Magistrála je dostupná celý rok, i když některé z jejích částí mohou být zavřené v zimě kvůli nebezpečí lavin (Krkonoše) a nebezpečných bažin (Stolové hory). Na trase se nachází mnoho horských chat spravovaných Polským turisticko-vlastivědným spolkem (PTTK). Polské horské chaty jsou povinny ubytovat každého člověka, který není schopen najít jiné místo před západem slunce, nebo v případě nouze, ačkoli v primitivních podmínkách.^[3]

Galerie

Značení magistrály na Poledním kameni v Krkonoších (1420 m)
Sněžka (1602 m) – nejvyšší vrchol poblíž magistrály
Samotnia – horská chata v Krkonoších
Rychlebské hory ve východní části magistrály

Horské chaty

Chata PTTK na Stogu Jizerském (Schronisko PTTK Na Stogu Izerskim)
Chata Vysoký Kámen (Schronisko Wysoki Kamień)
Chata „Kamieńczyk“ (Schronisko „Kamieńczyk“)
Chata PTTK na Hali Szrenické (Schronisko PTTK Na Hali Szrenickiej)
Chata Szrenica (Schronisko Szrenica)
Chata PTTK „Pod Labském štítem“ (Schronisko PTTK „Pod Łabskim Szczytem“)
Chata PTTK „Obrození“ (Schronisko PTTK „Odrodzenie“)
Chata „Slezský dům“ (Schronisko „Dom Śląski“)
Chata PTTK „Samotnia“ (Schronisko PTTK „Samotnia“)
Chata PTTK „Strzecha Akademicka“ (Schronisko PTTK „Strzecha Akademicka“)
Chata PTTK „Nad Łomniczkou“ (Schronisko PTTK „Nad Łomniczką“)
Chata PTTK „Andrzejówka“ (Schronisko PTTK „Andrzejówka“)
Chata PTTK „Zygmuntówka“ (Schronisko PTTK „Zygmuntówka“)
Chata „Orel“ (Schronisko „Orzeł“)
Chata „Sova" (Schronisko „Sowa“)
Chata PTTK „Pastýřka“ (Schronisko PTTK „Pasterka“)
Chata PTTK „Na Velké Hejšovině“ (Schronisko PTTK „Na Szczelińcu“)
Chata PTTK „Pod Muflonem“ (Schronisko PTTK „Pod Muflonem“)
Chata PTTK „Orlica“ (Schronisko PTTK „Orlica“)
Chata PTTK „Jagodna“ (Schronisko PTTK „Jagodna“)
Chata „Na Igliczné“ (Schronisko „Na Iglicznej“)
Chata PTTK „Na Śnieżniku“ (Schronisko PTTK „Na Śnieżniku”)
Chata PTTK „Pod Biskupskou kupou“ (Schronisko PTTK „Pod Kopą Biskupią“)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Warunki przyznania odznaki Główne Szlaki Górskie Polski. www.opole.pttk.pl [online]. [cit. 14-06-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-08-2013.
↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online.
↑ Regulamin schroniska PTTK. www.pttk.pl [online]. [cit. 2015-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-14.