V Alpách patří mnoho horských chat alpskému spolku Alpenverein. Řada jich je také soukromých. Většinou se spravování chat dědí po generacích, takže vlastníkem či správcem je řadu let jedna rodina. Členové spolku Alpenverein mají na takovýchto chatách obvykle 50% slevu na ubytování a mnohdy i částečnou slevu na jídlo či pití.
Chaty bývají různých velikostí a cenových tříd. Od obrovské stavby (Chamanna Diavoleza, Švýcarsko, 234 lůžek) až po malé dřevěné původní chatky (Dom na Kofcah, Slovinsko, 16 lůžek). Některé se prezentují futuristickým vzhledem (Refuge de la Sella 2, Francie). Mnoho horských chat již používá solární kolektory jako hlavní či vedlejší zdroj elektřiny. Řada chat používá jako zdroj elektrické energie externí elektrocentrálu. K zásobování používají některá stavení nákladní lanovky a tam kde to není možné i vrtulník. V Tatrách ještě pořád slouží tzv. nosiči.
Umístění
Umístění chat je různé. Jsou v údolích, kde se jim mnohdy říká polany (alm, planina, alp), kdekoli v horách či přímo na vrcholech (Matras Haus, Rakousko, vrchol Hochkönig). Slouží tak většinou jako opěrné body při výstupech na horské vrcholy.