Hermann Kafka
Hermann Chaim Kafka (14. září 1852 Osek – 6. června 1931 Praha[1]);[2] židovským jménem Henoch (חֲנוֹךְ), byl česko-německý židovský obchodník a otec spisovatele Franze Kafky. ŽivotRodiče Hermanna Kafky byli židovský řezník Jacob Amschel Kafka (1814–1889) a jeho manželka Franziska, rozená Platowsky (1816–1885). V chudé rodině bylo všech šest dětí, jak tehdy bývalo zvykem, brzy zapojeno do práce. Hermann Kafka absolvoval pětiletou vojenskou službu. Ve třiceti letech se oženil s Julií Löwyovou (1856–1934), dcerou bohatého pivovarníka Jakoba Löwyho (cca 1825 – 2. dubna 1910).[3] Na adrese Staroměstské náměstí 929 (tehdy Altstädter Ring) otevřel Hermann Kafka velkoobchod s galanterií (hole, deštníky, galanterie).[4] V roce 1886 se podnik přestěhoval na adresu Celetná 3 (tehdy Zeltnergasse)[5] a v roce 1918 byl prodán příbuznému.   Manželé měli celkem šest dětí: prvorozeného syna Franze a tři dcery Elli, Valli a Ottlu. Dva synové zemřeli ještě v kojeneckém věku. Hermannův vztah k jeho slavnému synovi byl napjatý. Jeho výchova se vyznačovala hlučností, impulzivností a protichůdností. Svým dětem neustále připomínal své těžké mládí. Rodina i zaměstnanci bývali vystavováni jeho cholerickým stavům.[6] Neuznával literární činnost svého syna. Ten ve svých četných prozaických dílech zpracoval svůj vztah k otci a zároveň dokumentoval také úzké pouto, které k němu měl. V díle Dopis otci, které představuje jakési účtování, Franz píše: „Moje psaní je o tobě, jen jsem si tam stěžoval na to, na co jsem si nemohl stěžovat u tebe.“ Dopis však nikdy nedorazil adresátovi. Také díla Ortel, Jedenáct synů, Manželé a zejména Proměna se zabývají problematikou vztahu mezi otcem a synem. Nutno však podotknout, že právě v případě Kafky lze z literatury vyvozovat jen omezené závěry o skutečné životní realitě.[7] Kafkův mateřský jazyk byl němčina, avšak při sčítání lidu v roce 1890 uvedl jako běžný jazyk rodiny češtinu. Na přání svého otce se Franz Kafka od třetí třídy základní školy učil český jazyk (jako „relativně povinný“ předmět).[8] Po smrti syna v roce 1924 podepsal Hermann Kafka smlouvu, která určila jeho přítele Maxe Broda (1884–1968) vydavatelem pozůstalosti a Kafkově poslední přítelkyni Doře Diamantové (1898–1952) přiznala 45 procent výnosů z publikací. Hermann Kafka zemřel 6. června 1931 ve věku 78 let. Jeho ostatky byly uloženy do rodinné hrobky spolu s ostatky jeho manželky a syna na Novém židovském hřbitově v pražské čtvrti Žižkov.[9] ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermann Kafka na německé Wikipedii.
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||
