PROFILPELAJAR.COM

Herford
	Letecký pohled na Herford
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	52°7′48″ s. š., 8°40′48″ v. d.
Nadmořská výška	65 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo
Spolková země	Severní Porýní-Vestfálsko
Vládní obvod	Detmold
Zemský okres	Herford
Administrativní dělení	12 městských částí
	Herford
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	79,16 km²
Počet obyvatel	65 333 (2013)
Hustota zalidnění	825 obyv./km²
Správa
Starosta	Tim Kähler (SPD)
Oficiální web	www.herford.de
Adresa obecního úřadu	Rathausplatz 1; 32052 Herford
PSČ	32049, 32051, 32052
Označení vozidel	HF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herford je historické město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Je největším městem a správním centrem zemského okresu Herford ve vládním obvodu Detmold. Nachází se v rozsáhlé přírodní oblasti Ravensberger Mulde ve východním Vestfálsku přibližně 15 km severovýchodně od Bielefeldu a asi 46 km východně od Osnabrücku. Herford je situován v polovině cesty mezi Dortmundem a dolnosaským Hannoverem. Leží také na železniční trati Hamm–Minden a prochází kolem něj dálnice A2. Městem protéká řeka Werre, do níž se zde vlévá přítok Aa.

Jedná se o bývalé hanzovní město, které je v současnosti členem sdružení Nová Hanza. V Herfordu sídlí 1. britská obrněná divize, která je součástí britských ozbrojených sil v Německu. V roce 2013 zde žilo přes 65 tisíc obyvatel.

Historie

Oblast dnešního města byla osídlena již v mladší době kamenné. Podle legendy byl Herford založen v roce 789 Waltgerem v oblasti, kde se nacházely tři statky. Přibližně kolem roku 800 vzniklo ve městě herfordské opatství. Roku 823 se dostal místní klášter pod ochranu panovníka Ludvíka I. Pobožného a ten pravděpodobně roku 833 udělil zdejší osadě tržní, mincovní a celní práva. V 9. století bylo město spjato s působením dynastie Otonů. Vyrůstala zde Matylda z Ringelheimu, manželka východofranského krále Jindřicha I. Ptáčníka. Jeho syn Ota I. Veliký roku 973 potvrdil tržní a celní právo a Herford se stal jedním z nejstarších tržních míst v Německu. Ve středověku se stalo město duchovním a intelektuálním centrem a patřilo k jednomu z nejlépe opevněných měst Německa. V Herfordu vzniklo městské opevnění s pěti městskými branami a 14 věžemi, kolem něhož byl vybudován vodní příkop a jako součást opevnění sloužily také řeky Werre a Aa. Město získalo ve 12. století status svobodného říšského města a Fridrich I. Barbarossa mu přidělil další práva. Roku 1170 zde vznikl obecní zákon, jako vzor sloužilo město Dortmund. Ve 13. století vznikla v Herfordu městská rada a byla schválena městská ústava. Nejstarší zmínky o městské radě pocházejí z období kolem roku 1220. Od roku 1342 až do 17. století byl Herford hanzovním městem. Podle městské kroniky existovala ve městě v roce 1375 řada spolků a cechů. Od roku 1530 procházelo město reformací, křesťanské opatství zde však zůstalo do roku 1565^[zdroj?]. Během třicetileté války byl Herford několikrát obléhán a roku 1638 poničil velkou část města rozsáhlý požár. Roku 1647 bylo město dobyto braniborskými vojáky a ztratilo nezávislost. Po uzavření vestfálského míru se stalo součástí hrabství Ravensberg a tedy i součástí státu Braniborsko-Prusko. Roku 1816 se stal Herford velkým okresním městem a správním centrem nově vzniklého zemského okresu Herford v pruské Provincii Vestfálsko. Roku 1847 byla přes Herford vedena výstavba železnice mezi Kolínem nad Rýnem a Mindenem, která byla roku 1968 elektrifikována. V 19. století s příchodem průmyslové revoluce vzniklo ve městě několik továren, které se zabývaly především textilním průmyslem. Roku 1930 zde vznikla kasárna a od roku 1935 byl Herford posádkovým městem. Během druhé světové války bylo město bombardováno, avšak ve srovnání s jinými městy bylo méně poničeno. Při náletech bylo úplně zničeno asi šest procent zástavby, přibližně sedm procent bylo těžce poškozeno a 40 procent zástavby města bylo poškozeno jen lehce. Po druhé světové válce byla v rámci nového územního plánování srovnána se zemí část historického jádra města, řada historických středověkých budov však zůstala zachována. 25. června 1983 byl v Herfordu založen Vestfálský hanzovní spolek, který sdružuje 48 bývalých hanzovních měst z Vestfálska, Dolního Saska a části Hesenska. 7. května 2005 bylo v Herfordu otevřeno muzeum moderního umění a designu MARTa Herford. Od 8. července 2014 smí město užívat v názvu přívlastek „hanzovní“, protože se stalo součástí sdružení Nová Hanza.

Partnerská města

Voiron, Francie (od roku 1965)^[2]
Fredericia, Dánsko (od roku 1972)
Vodice, Chorvatsko (od roku 1974)
Hinckley, Anglie, Spojené království (od roku 1987)^[3]
Quedlinburg, Sasko-Anhaltsko, Německo (od roku 1990)
Quincy, Illinois, Spojené státy americké (od roku 1991)
Gorzów Wielkopolski, Polsko (od roku 1995)
Manavgat, Turecko (od roku 2008)

Galerie

Radnice
Vlakové nádraží
Synagoga
Muzeum MARTa Herford
Kostel svatého Jakuba
Pomník Alžběty České

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Herford na německé Wikipedii a Herford na anglické Wikipedii.

↑ Einwohnerzahlen im Regierungsbezirk Detmold [online]. Information und Technik Nordrhein-Westfalen, 2013-12-31 [cit. 2014-09-06]. Dostupné online. (německy) ^{[nedostupný zdroj]}
↑ REVIL, Roland. 45 ans de jumelage : Histoire de cités [online]. Voiron [cit. 2014-09-06]. Dostupné v archivu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-03. (francouzsky)
↑ Hinckley town twinning [online]. Hinckley & Bosworth Borough Council, rev. 2013-03-18 [cit. 2014-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-10. (anglicky)