Háček (ˇ, též karon[1]) je diakritické znaménko, které se kromě češtiny používá také ve slovenštině (mäkčeň), slovinštině (strešica), chorvatštině a srbštině (kvaka nebo kvačica), litevštině, lotyštině a v některých ugrofinských jazycích, například estonštině (katus) a finštině (hattu). Své uplatnění má také v siouxštině.
U českých a slovenských písmen ď, ť, ľ a Ľ má háček odlišný tvar, nazývá se klička a vypadá podobně jako apostrof.
Význam
V češtině se háčkem označuje změkčení (palatalizace) písmene, např. sídlo [si:dlo]IPA → šídlo [ʃi:dlo]IPA.
Původ
Háček se vyvinul z tečky, kterou jako novotu pro nahrazení spřežkového psaní palatalizovaných souhlásek psaných "sz", "cz", "rz", "zz" zavedl reformátor Jan Hus jako tzv. punctus rotundus (mylně překládáno jako krátké nabodeníčko[pozn. 1]), postupně se ale pro rozlišení od čárky (gracilis virgula – nesprávně dlouhé nabodeníčko) začala psát jako vodorovná čárka a háček, který se ustálil.
Z češtiny jej pak převzaly ostatní výše uvedené národy. Polština oproti tomu převzala původní podobu tečky, a to jen jako "ż" (hláska podobná tvrdšímu českému ž), a háček nepřijala.
Unicode
Samotný znak háček má v Unicode kód U+02C7, v kombinující verzi U+030C (U+032C je pak kombinující háček pod písmenem).
Znaky Unicode s háčkem
Základní znak |
Velké |
Unicode |
Malé |
Unicode
|
A |
Ǎ |
U+01CD |
ǎ |
U+01CE
|
C |
Č |
U+010C |
č |
U+010D
|
D |
Ď |
U+010E |
ď |
U+010F
|
DZ |
DŽ |
U+01C4 |
dž |
U+01C6
|
Dz |
Dž |
U+01C5 |
dž |
U+01C6
|
E |
Ě |
U+011A |
ě |
U+011B
|
G |
Ǧ |
U+01E6 |
ǧ |
U+01E7
|
H |
Ȟ |
U+021E |
ȟ |
U+021F
|
I |
Ǐ |
U+01CF |
ǐ |
U+01D0
|
J |
— |
— |
ǰ |
U+01F0
|
K |
Ǩ |
U+01E8 |
ǩ |
U+01E9
|
L |
Ľ |
U+013D |
ľ |
U+013E
|
N |
Ň |
U+0147 |
ň |
U+0148
|
O |
Ǒ |
U+01D1 |
ǒ |
U+01D2
|
R |
Ř |
U+0158 |
ř |
U+0159
|
S |
Š |
U+0160 |
š |
U+0161
|
Ṡ |
Ṧ |
U+1E66 |
ṧ |
U+1E67
|
T |
Ť |
U+0164 |
ť |
U+0165
|
U |
Ǔ |
U+01D3 |
ǔ |
U+01D4
|
Ü |
Ǚ |
U+01D9 |
ǚ |
U+01DA
|
Z |
Ž |
U+017D |
ž |
U+017E
|
Ʒ |
Ǯ |
U+01EE |
ǯ |
U+01EF
|
Poznámky
- ↑ Pojem nabodeníčko je Husovi přisuzován neprávem, sám jej ve svých spisech nikdy nepoužil. Používání tohoto termínu není doloženo ani později a do spojitosti s Husovým dílem a širšího povědomí vůbec se dostal velkým omylem až v 19 st.[2][3]
Externí odkazy
Reference