Gustav
Narození	28. ledna 1586 Nyköping, Švédsko Švédsko
Úmrtí	?. února 1607 (ve věku 39 let) Kašin, Ruské carství Ruské carství
Rod	Vasovci
Otec	Erik XIV. Švédský
Matka	Karin Månsdotter
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vasovci
Gustav I.
Rodiče: Erik Johansson Cecílie Månsdotter Děti: Erik XIV. Jan III. Kateřina Cecilie Magnus Anna Žofie Alžběta Karel IX.
Erik XIV.
Děti: Sigrid Gustav
Jan III.
Děti: Zikmund Anna Jan
Zikmund
Děti: Vladislav IV. Jan II. Kazimír Jan Albert Karel Ferdinand Alexandr Karel Anna Kateřina Konstance
Karel IX.
Děti: Kateřina Gustav II. Adolf Marie Alžběta Kristina Karel Filip Vnoučata: Karel X. Gustav
Gustav II. Adolf
Děti: Kristina
Kristina

Gustav (28. ledna 1568, Nyköping – únor 1607, Kašin) byl švédský princ, syn Erika XIV. a Karin Månsdotter.^[1]

Malý Gustav byl spolu se svou sestrou Sigrid přítomen na svatbě své matky se švédským králem v roce 1568 a na její korunovaci. Přítomnost dětí byla způsobem, jak demonstrovat jejich nový status: oba byli oficiálně potvrzeni jako legitimní a Gustav a jeho sestra získali všechna privilegia prince a princezny.

Po sesazení jeho otce z trůnu byl Gustav v roce 1575 poslán mimo Švédsko, aby byl mimo dosah krále Jana III., který se obával, že se příznivci Erika pokusí připravit jeho syna o korunu. Gustav žil několik let v chudobě v Polsku. Někdy během té doby se stal katolíkem.

Ivan IV. Hrozný se pokoušel přesvědčit Gustava, aby mu pomohl v jeho politických ambicích v okolí Baltu, ale tyto pokusy selhaly.

V srpnu 1599 Gustav přijel do Moskvy, aby se zde oženil s dcerou cara Borise Fjodoroviče Godunova Xenií. Car však nakonec zasnoubení zrušil. Jako kompenzaci dostal Gustav Ugličské knížectví, kde žil až do začátku vlády Lžidimitrije I., který na základě požadavků svého spojence, Zikmunda III. Vasy (bratrance Gustava a syna krále Jana III.), nařídil jeho zatčení a uvěznil ho v Jaroslavli. Po smrti Lžidimitrije I. ho nový ruský car Vasilij IV. Ivanovič Šujskij propustil a poslal ho žít do malého ruského města Kašin.

Gustav zemřel v únoru 1607 v Kašinu a 22. února tam byl pohřben. Podle starších historiků se oženil a měl čtyři děti s jistou Britou Karthovou.^[2] To však moderní historikové vyvrátili.

Gustav je hlavní postavou slavného polského románu „Gwiazda spadająca“ od Jadwigy Żylińské.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Švédský na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav of Sweden (1568–1607) na anglické Wikipedii.

Švédští princové
Generace začínají od potomků Gustava I. z dynastie Vasa, pokračují přes Falcko-Zweibrückenskou dynastii, Holštýnsko-Gottorpskou a Bernadotte
1. generace	Erik XIV. • Jan III. • Magnus • Karel • Sten • Karel IX.
2. generace	Zikmund III. Vasa • Gustav • Henrik • Arnold • Ludvík • Gustav • Jan • Gustav II. Adolf • Karel Filip
3. generace	Vladislav IV. Vasa# • Kryštof Vasa# • Jan Kazimír# • Jan Kazimír II. Vasa# • Jan Albert Vasa# • Karel Ferdinand Vasa# • Alexandr Karel Vasa#
4. generace	Zikmund Kazimír# • Jan Zikmund# • Karel XI.
5. generace	Karel XII. • Gustav • Ulrich • Fridrich • Karel Gustav • Frederik I.~
6. generace	Adolf I. Fridrich*
7. generace	Gustav III. • Karel XIII. • Frederik Adolf
8. generace	Gustav IV. Adolf • Karel Gustav • Karel Adolf • Karel August* • Karel XIV.*, **
9. generace	Gustav Gustavsson Vasa • Karel Gustav • Oskar I.**
10. generace	Ludvík Vasa • Karel XV.** • Gustav** • Oskar II.** • August**
11. generace	Karel Oskar** • Gustav V.** • Oskar Bernadotte** ^ • Karel** • Evžen**
12. generace	Gustav VI. Adolf** • Vilém** • Erik** • Karel Bernadotte^
13. generace	Gustav Adolf • Sigvard Bernadotte^ • Bertil • Karel Jan^ • Lennart Bernadotte^
14. generace	Karel XVI. Gustav
15. generace	Karel Filip • Daniel***
16. generace	Nicolas • Oskar • Alexandr • Gabriel • Julian
* princ adopcí nebo volbou, ** také norský princ, *** ztratil titul kvůli nerovnému sňatku, # také princ polský a litevský, ~ princ švédský rodem i sňatkem, *** švédský princ pouze sňatkem