Knihovna glibc je používána v operačních systémech, které běží na různých jádrech a různých hardwarových architekturách. Nejběžněji se používá v systémech s linuxovým jádrem na platformě x86, ale oficiálně podporuje x86, Motorola 680x0, DEC Alpha, PowerPC, ARM, ETRAX CRIS, S/390 a SPARC. Oficiálně také podporuje jádra Hurd a Linux, nicméně záplatované (anglickypatched [pæčd]) verze běží na jádrech FreeBSD a NetBSD. V upravené verzi je také používána jako libroot na systémech BeOS a Haiku.
Knihovna glibc byla kritizována za svou přílišnou velikost („nafouklost“) a pomalost (například Linusem Torvaldsem[1] a vývojáři vestavěných systémů). Z tohoto důvodu vzniklo několik alternativních implementací, např. dietlibc, uClibc, Newlib, klibc a EGLIBC.[2] I přesto používá glibc mnoho zařízení z důvodu podpory aplikacemi a kompatibility, například projekt Openmoko.