PROFILPELAJAR.COM

Francouzská
	Francouzská ulice, pohled k ústí Černopolní ulice
Umístění
Stát	Česko
Město	Brno
Městská část	Brno-sever, Brno-střed
Část obce	Zábrdovice
Poloha	49°12′6,3″ s. š., 16°37′9,05″ v. d.
Začíná na	Milady Horákové
Končí na	Cejl
Napojené ulice	Příční, Stará, Černopolní, Hvězdová, Přadlácká
Historie
Pojmenováno po	Francie
Starší názvy	Oberzeil, Horní Cejl; Franz-Josef-Strasse; Franz-Schubert-Strasse
Další údaje
Typ	ulice
Délka	cca 780 m
PSČ	602 00
Kód ulice	23361
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francouzská ulice je ulice v širším centru Brna, ve čtvrti Zábrdovice. Svým východním úsekem leží v městské části Brno-sever, západní úsek představuje hranici mezi ní a městskou částí Brno-střed. Ulice je mimo jiné místem nálezu unikátního pohřbu z období paleolitu.

Historie a vývoj pojmenování

Ulice se vyvinula jako severní osa brněnského předměstí Dolní a Horní Cejl, a do poloviny 19. století byla známa jako Ober Zeil tedy Horní Cejl. V roce 1854 dostala podle panovníka Františka Josefa název Franz-Josef-Strasse. Označení Francouzská obdržela poprvé po vzniku Československa v prosinci roku 1918, na počest spojenecké mocnosti Francie. Po německé okupaci na jaře roku 1939 byla ulice přejmenována na Franz-Schubert-Strasse a byl z ní vyňat počáteční úsek, na nějž navázal nový průraz do čtvrti Černá Pole (Freiherr-von-Neurath-Strasse, dnes ulice Milady Horákové). Jméno třída Franze Schuberta pak bylo v roce 1946 znovu změněno na Francouzskou.^[1] Ulice nepatří mezi hlavní dopravní tepny, nicméně je využívána jako alternativní spojení z centra města (Moravské náměstí) do Zábrdovic (jednosměrný provoz).

V období první republiky ve Francouzské ulici stály tzv. Šrámkovy domy, kde sídlilo ústředí Československého Orla. V roce 1944 však byla budova zničena při náletu Royal Air Force.

Archeologický nález

Jeden z nejvýznamnějších paleolitických nálezů v Brně byl odkryt v roce 1891 při budování kanalizace na Francouzské ulici, v prostoru křižovatky s ulicí Přadláckou. Podle soudobé zprávy A. Makowského obsahoval kostru muže s četnými milodary zvířecích kostí (mamutí lopatka a kly, lebka a žebra nosorožce, koňské zuby) a předmětů užitkových (kamenný kotouč, část ohlazeného sobího parohu, který mohl sloužit jako otloukač k odbíjení pazourkových čepelí) a ozdobných či rituálních (ulity kelnatek v počtu přes 600 kusů, 14 ks terčíků z kamene, kosti a mamutoviny, z nichž lze některé interpretovat jako sluneční či ženské symboly), a také mužská plastika. Pohřeb byl pokryt červeným barvivem, některé kosti nesly stopy kostního zánětu periostitidy.

Byl zde zřejmě pochován za doprovodu obřadů a s mnoha neobvyklými milodary významný muž tehdejší společnosti. Někdy je označován jako „kouzelník (či šaman) z Brna“.^[2]

Z celého souboru se dochovala jen část; ojedinělost jednotlivých předmětů pak znesnadňuje datování pohřbu. Předpokládá se příslušnost pohřbu ke kultuře tzv. pavlovienu (podle významné lokality v Pavlově pod Pálavou na jižní Moravě), tedy stáří kolem 25 000 let.

Soubor je uložen ve sbírkách ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Popis pohřbu podal velmi expresivně Eduard Štorch ve své knize pro mládež Lovci mamutů.

Mužská plastika – loutka

Nejdůležitějším předmětem v souboru je figurka muže o velikosti 20 cm, vyřezaná z mamutího klu - mamutoviny. Bývala sestavená z několika částí, dochovaly se však pouze tři – hlava s naznačeným obličejem s výraznými očními důlky, trup s výrazným mužským pohlavím a levá paže.^[3]

Hlava i trup byly zřejmě původně spojeny, neboť jsou podélně provrtány, levá paže byla k trupu pravděpodobně připojena rovněž, protože je ukončena plochou, jež měla nepochybně přiléhat k podobné ploše na trupu. O tom, že plastika měla i nohy, svědčí rovná plocha s jamkou na trupu vpravo dole.^[4]

Jedinečnost plastiky spočívá jednak v tom, že jde o nejstarší známý doklad plastiky složené z více částí – o loutku, jednak v tom, že mužská vyobrazení jsou nejen ve starší době kamenné, ale v průběhu celého pravěku zcela ojedinělá.^[5]

Rodák

V čísle 5 tehdejší ulice Františka Josefa se narodil Jan Florian (1897–1942), univerzitní profesor a odbojář, popravený nacisty v Mauthausenu.^[6]

Park Hvězdička Eugena Horvátha

Ulici Francouzskou a Hvězdovou spojuje vnitroblokový park Hvězdička Eugena Horvátha, jenž je prvním parkem v Česku pojmenovaném po romské osobnosti. V blízkosti se nachází i Drom, romské centrum Brno.

Odkazy

Reference

↑ http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=1249
↑ Archivovaná kopie. archeo.imladris.us [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-01.
↑ Archivovaná kopie. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
↑ KRUPA, Petr; HLOŽEK, Martin. Loutka šamana pod tomografem. S. 30–33. Archeologie [online]. 2005. Roč. 2, čís. 2, s. 30–33. Dostupné online. ISSN 1801-2612.
↑ http://www.g2.cz/cs/cestovani/koktejl/96_2.shtml^{[nedostupný zdroj]}
↑ Matrika 17011, sn. 221 [online]. MZA [cit. 2023-06-14]. Dostupné online.

Literatura

FLODROVÁ, Milena. Seznam ulic města Brna s vývojem jejich pojmenování. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1982. 253 s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Francouzská na Wikimedia Commons
Francouzská v Encyklopedii dějin města Brna
Park Hvězdička pojmenovali po Eugenu Horváthovi.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.