Alexander Makowsky

Alexander Makowsky
Narození17. prosince 1833
Svitavy
Úmrtí30. listopadu 1908 (ve věku 74 let)
Brno
Povoláníbotanik, geolog, paleontolog a archeolog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander Makowsky (17. prosince 1833 Svitavy[1] – 30. listopadu 1908 Brno[2]) byl moravský botanik, geolog a paleontolog německé národnosti.[3][4]

Životopis

Alexander Makowsky se narodil 17. prosince 1833 ve Svitavách. Vystudoval gymnázium v Olomouci a v Brně a v letech 1854–1858 studoval na německém technickém učilišti v Brně s názvem K.k. technische Lehranstalt (C.k. technické učiliště). Poté působil jako učitel v Olomouci (1858–1864) a v Brně (1864–1868). V letech 1873–1905 byl profesorem geologie a mineralogie na Německé vysoké škole technické v Brně a v letech 1878–1879 jejím rektorem. V roce 1905 se stal čestným občanem Brna. Na počátku své kariéry se věnoval botanickým studiím, později se jeho zájmy přesunuly do oblasti geologie, paleontologie a prehistorie. Do jeho výzkumů byly zahrnuty studie o lidech a zvířatech pleistocénní éry Moravy. Spolu s geologem a archeologem Antonem Rzehakem vytvořil v roce 1883 geologickou mapu okolí Brna (Geologische Karte der Umgebung von Brünn). Jeho jméno připomíná vyhynulý obojživelník z rodu discosauriscus Makowskia laticephala.[3][4]

Studium bludných balvanů, sopek a meteoritu

Alexander Makowsky patřil také mezi jedny z prvních badatelů bludných balvanů a zabýval se jimi již v roce 1866. V roce 1882 se zmiňuje o četných výskytech bludných balvanů ve Svinově (část Ostravy) poblíž soutoku řek Opavy a Odry, kde popsal jejich typický zaoblený tvar a rýhy. Balvany byly využity při stavbě železnice. Povětšinou se jednalo o hrubozrnný nebo jemnozrnný načervenalý granit a menší výskyt jemnozrnné ruly nebo kvarcitu.

V roce 1882 odvezl po železnici ze Svinova do Brna 11 místních bludných balvanů o celkové hmotnosti necelých 5 tun, které byly umístěny v parku u Německé vysoké školy technické. Největší z těchto balvanů měl hmotnost 1300 kg. Všech 11 bludných balvanů se později nakonec podařilo nalézt, takže jsou dnes umístěny na dvou místech v Brně: jsou instalované v areálu Fakulty stavební Vysokého učení technického v ulici Veveří 95 a v Geoparku v areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v ulici Kotlářské.[3][5][6][7][8]

Soška Brněnského muže (pavilon Anthropos, Brno)

Ve Slezsku se, vedle bludných balvanů, zabýval také vyhaslými sopkami Nízkého Jeseníku.[3][4]

Studoval také meteorit z Těšic.[9][4]

Archeologie

Alexander Makowsky byl přítomen objevu paleolitického hrobu ve Francouzské ulici v Brně, kde v roce 1891 nalezl vzácnou figurku muže z mamutoviny, tzv. soška Brněnského muže.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika poř. č. 10084, ukl. č. 9402, sign. M-30 2400, sn. 94 [online]. SOA Hradec Králové [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika 17054, sn. 89 [online]. MZA [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e UHLÍŘ, Aleš. Znovunalezení bludných balvanů dovezených z Ostravy do Brna v roce 1882. www.osel.cz [online]. 2024-09-05 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d ČOUPKOVÁ, Magdalena; MŠ. Prof. PhDr. Alexander Makowsky [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2021-09-22 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ MAKOWSKY, Alexander. Ueber erratische Blöcke, Verhandlungen des naturforschenden Vereins in Brünn. IV. Band, 1865. Brno: 1866, s. 67-73. 
  6. ↑ MAKOWSKY, Alexander. Erratische Blöcke, Verhandlungen des naturforschenden Vereins in Brünn. XXI. Band – 1. Heft. 1882. Brno: 1883, s. 76–77. 
  7. ↑ POVOLNÝ, David. Bludné balvany si našly cestu až do Brna. em.muni.cz [online]. 2009-12-28 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ KALENDOVSKÁ, Jiřina. Bludné balvany [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2021-09-24 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠREINOVÁ, Blanka; BUKOVANSKÁ, Marcela. Meteority v České republice [online]. [cit. 2024-09-06]. S. 19. Dostupné online. 

Externí odkazy