Byla to první síť s přenosovou rychlostí 100 Mbit/s. Do sítě o celkové délce až 200 km je možné zapojit až 1000 zařízení.
FDDI má kruhovou topologii; síť je tvořena dvěma kruhy pro opačné směry přenosu (jeden je záložní pro případ poruchy). Obnovení funkčnosti je založeno na automatickém uzavření smyčky v nejbližších uzlech, mezi kterými došlo k poruše. Délka kruhu je tak skoro dvojnásobná a stejně tak i počet uzlů.
Jako přenosové médium používá optické kabely, existuje i varianta používající kroucenou dvojlinku označovaná jako CDDI (Copper DDI).
Specifikace standardů FDDI
Protokol přístupu k médiu (MAC, ANSI X3.139-1987, ISO 9314-2) – určuje přístup k přenosovému médiu a ověřuje validitu doručených dat.
Protokol fyzické vrstvy – definuje parametry optických kabelů, konektorů a hardwarové požadavky. Dále definuje kódování/dekódování, načasování zabalení dat pro přenos sítí, nebo na vyšší vrstvu protokolu fyzické vrstvy – PHY (Physical Layer protocol, ANSI X3.148-1988, ISO 9314-1), nebo protokolu fyzické vrstvy síťové závislostí (PMD, Physical Layer Media Dependent, ANSI X3.166-1989, ISO 9314-3) – vyšší a nižší vrstva protokolu fyzické vrstvy.
Protokol správy stanice a kruhu (SMT, ANSI X3.229-1994, ISO 9314-6).
FDDI trunk ring sestává ze dvou smyček: primární a sekundární. Dual Attachement Stations jsou připojeny k oběma smyčkám, Single Attachement Stations se připojují pomocí koncentrátoru.
FDDI umožňuje dva druhy připojení stanic (počítačů):
V první polovině 90. let 20. století byla technologie FDDI atraktivní pro vytváření páteřních sítí v areálech různých institucí, protože v té době dostupné sítě Ethernet měly přenosovou rychlost pouze 10 Mbit/s a sítě Token Ring 4 Mbit/s nebo 16 Mbit/s. V roce 1994 patřili k dodavatelům FDDI firmy Cisco Systems, National Semiconductor, Network Peripherals, SysKonnect (převzatá firmou Marvell Technology Group) a 3Com.[3]
FDDI instalace byly z větší části nahrazeny technologií Ethernet.[4]
↑KATZ, Dave. A Proposed Standard for the Transmission of IP Datagrams over FDDI Networks [online]. IETF, červen 1989 [cit. 2019-07-12]. RFC 1103. Dostupné online.
↑ abKATZ, Dave. A Proposed Standard for the Transmission of IP Datagrams over FDDI Networks [online]. IETF, říjen 1990 [cit. 2019-07-12]. RFC 1183. Dostupné online.
↑Mark Miller. Wading Through Plethora of Options Poses Challenge for Life on the Fast LAN. books.google.com. 1994-03-21, s. 41, 44, 46–49. Dostupné online [cit. 2013-08-15].
↑, 2003. Optical Fiber Communication: Principles and Systems. [s.l.]: Tata McGraw-Hill Education. Dostupné online. ISBN9781259082207. S. 241–249.
↑fiber distributed data interface (FDDI) [online]. National Communications System of the US Department of Defense, 1996-08-07 [cit. 2013-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.