V Husovicích, tehdy samostatné obci sousedící s Brnem,[p 1] bylo v roce 1892 zřízeno kazatelské místo brněnského evangelického sboru.[p 2] Konaly se zde nešporní pobožnosti a nedělní škola, nejprve v soukromí po rodinách, poté ve školní třídě na Palackého (dnes Dukelské) ulici.[1] Brněnskému faráři Václavu Pokornému v tom vypomáhali laičtí kazatelé Bohumil Michal, Vladimír Míčan, Jaroslav Vendolský ad. Od roku 1895 se o činnost v Husovicích staral Jan Drobný, kurátor brněnského sboru, který zde bydlel.[1] Po první světové válce se shromáždění husovických evangelíků přesunula do školní budovy na Komenského náměstí (dnes náměstí Republiky).[2] Dne 19. března1925[2] byla v Husovicích ustavena kazatelská stanice brněnského sboru, předsedou výboru kazatelské stanice se stal František Francl-Jarovský.[1] Už v roce 1927 byla ale sloučena s kazatelskou stanicí v Židenicích, neboť bylo plánováno osamostatnění židenického sboru. Samostatný židenický sbor byl zřízen v roce 1929, Husovice se pak staly jeho kazatelskou stanicí. Práci zajišťoval židenický farář Antonín Venc, kterému vypomáhali vikář Bohumil Procházka, farář ve výslužbě Josef Sypták, vojenský duchovní Pavel Hajnóczy, farář a gymnaziální profesor ve výslužbě Viktor Pospíšil[3] a laici, např. Jindřiška Wurmová.[1] Od roku 1930 měla kazatelská stanice svůj pěvecký sbor, sdružení mládeže či sociální odbor.[1] V roce 1933 dostali husovičtí evangelíci darem od manželů Karla a Marie Bohatcových pavlačový dům ve Vrchlického (dnes Netušilově) ulici (s podmínkou, že sbor bude dárcům vyplácet penzi). Adaptací dvou bytů v přízemí vznikla modlitebna, která byla slavnostně otevřena 24. listopadu1935.[2] V roce 1936 byla kazatelská stanice povýšena na filiální sbor, ten byl roku 1942 přefařen k brněnskému sboru a 28. října1945 prohlášen samostatným farním sborem.[4] Prvním farářem sboru byl 8. března1946 zvolen Josef Hlaváč,[4] kurátorem byl Josef Kubík. V době od 28. října1945 do 16. června1946 staršovstvo sboru udělilo faráři Hlaváčovi dlouhodobé studijní volno, které strávil v Belfastu v Severním Irsku, v té době v Husovicích sloužil vikář Bohumil Procházka z brněnského sboru.[4] Slavnostní instalace prvního faráře se konala 6. října 1946 v Červeném kostele v Brně za účasti více než 1000 lidí; faráře Hlaváče instaloval senior Viktor Hájek.[4] V roce 1946 sbor evidoval 860 členů.[5]
Po roce 1945
Po Josefu Hlaváčovi byli faráři sboru Bohuslav Otřísal a poté Milan Mrázek. Založena byla kazatelská stanice v Bílovicích nad Svitavou[6] a obnovena kazatelská stanice v Obřanech, která předtím fungovala krátce ve 20. letech jako stanice brněnského sboru.[7] V době normalizace značně klesala činnost sboru a účast na shromážděních.[8] Zanikly kazatelské stanice, v roce 1986 sbor přestal pořádat večerní nedělní bohoslužby. Více navštěvovány byly ekumenické biblické hodiny faráře Milana Mrázka v době od vydání ekumenického překladu Bible, na kterém spolupracoval, do roku 1990, kdy odešel do výslužby.[8] Po roce 1989 se život sboru oživoval, obnovilo se vyučování dětí v nedělní škole a začala pracovat křesťanská služba.[8] V roce 1991 se stal vikářem sboru Milan Klapetek, který ale kvůli svým postojům a činnostem před rokem 1989 postupně ztrácel důvěru staršovstva a na doporučení Církevní pastýřské rady rezignoval ke konci roku 1994. Poté byl několik let farářem sboru Bedřich Blahoslav Bašus. V roce 1998 sbor evidoval 538 členů.[8]
Sbor po celou dobu své historie sídlí ve sborovém domě na Netušilově ulici 720/26 v Brně. Pavlačový dům věnovali husovickým evangelíkům manželé Karel a Marie Bohatcovi. Bylo zvažováno postavení modlitebny ve dvoře, modlitebna nakonec vznikla adaptací dvou bytů v přízemí a byla slavnostně otevřena 24. listopadu1935. Po druhé světové válce se sbor ucházel o konfiskovaný pozemek v Křivé (dnes Rotalově) ulici, městská rada ale sboru nevyhověla. V roce 1946 se díky uvolnění jednoho bytu rozšířila stávající modlitebna, k dalšímu rozšíření došlo v roce 1949. V roce 1950 bylo v modlitebně zavedeno plynové topení. Uvolnění bytů v patře domu umožnilo v 50. a 70. letech adaptaci na byt pro faráře a kostelníka.[2] V roce 1955 sbor koupil dva domky v Dukelské ulici, které zahradami přiléhají k pozemku na Netušilově ulici, snad za účelem vytvoření většího prostoru pro případnou stavbu modlitebny, k tomu ale nedošlo a v letech 1972 a 1974 byly domy opět prodány. Na zahradě sborového domu stály zahradní domky, které byly v 90. letech pronajaty, po vypovězení nájmu v roce 2003 byly zbourány a v roce 2004 byla na zahradě postavena srubová klubovna.[2] Po roce 2000 byla opět zvažována stavba nové modlitebny nebo kostela, nakonec byla též v roce 2004 upravena stávající modlitebna v přízemí sborového domu na sál s kapacitou 100 míst k sezení. Autorem řešení interiéru byl Milivoj Husák. Husák také navrhl novou uliční fasádu sborového domu, která byla realizována v roce 2009.[9]
Faráři sboru
Josef Hlaváč (1917–1989): 1. 1. 1941 – 15. 3. 1952 (nejprve jako vikář, od 1. 9. 1942 jako farář)
↑ abcd Ročenka 1946 českobratrského evangelického farního sboru v Brně-Husovicích. In: Brno: Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Brně-Husovicích, 1947.
↑ROZBOŘILOVÁ, Adéla. V Brně otevřelo první evangelické gymnázium v historii. E-cirkev.cz [online]. Českobratrská církev evangelická [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
