Jindřiška Wurmová roz. Fleischerová
Narození	8. února 1864 nebo 8. února 1863 Rovečné, okr. Žďár nad Sázavou Rakouské císařství Rakouské císařství Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. května 1953 Myslibořice Československo Československo
Národnost	česká
Povolání	učitelka jazyků
Nábož. vyznání	Českobratrská církev evangelická
Choť	František Bořivoj Wurm
Děti	Milada, Miloš, Jaromír
Rodiče	Benjamin Fleischer, Marie Fleischerová (rozená Faustková)
Příbuzní	Josef Fleischer, Antonín Fleischer bratři
Funkce	presbyter (Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Brně I)
Citát
Kde je v lidech světlo, tam z nich také vyzařuje. A. Schweitzer
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřiška Wurmová, rozená Fleischerová, (8. února 1863 Rovečné, okr. Žďár nad Sázavou – 19. ledna 1953 Myslibořice) byla česká pacifistka, učitelka cizích jazyků, aktivistka ženského hnutí, překladatelka, spisovatelka a sociální pracovnice.

Jejím otcem byl Benjamin Fleischer, evangelický kazatel v Rovečném a matkou Marie Fleischerová (rozená Faustková). U fary bylo malé hospodářství, o které pečovala zejména maminka. Charakteristické je, že rodina se snažila všem dětem poskytnout vzdělání. Široká rodina se proto scházela v Rovečném málokdy, protože každý studoval a pobýval mimo Rovečné i o prázdninách. Na faře v Rovečném č. 82 byly však dveře pro příchozí vždy otevřeny, nejen pro studenty, ale i širokému okruhu přátel.

Jindřiška navštěvovala evangelickou jazykovou školu v Krabčicích pod Řípem. Později studovala v Mannersdorfu ve Švýcarsku na jazykovém ústavu.

Byla zaměstnána jako učitelka cizích jazyků v Krabčicích, Šakvicích a ve Vesně Brno.

Při svých pobytech v Brně se seznámila s Františkem Bořivojem Wurmem, bankovním úředníkem, za kterého se 25. září 1889 v Rovečném provdala. Přestěhovala se do Brna a bydleli na ul. Křenové č. 14. František Wurm byl společensky založený, věnoval se spolkové činnosti a patřil i do okruhu známých rodiny Masarykových. Jeho aktivitu sdílela i manželka Jindřiška a brzo se sama zapojila do veřejné spolkové, odborné i zájmové aktivity. V roce 1892 se stala členkou výboru spolku Vesna v Brně. Zajímala se o feministické hnutí a zejména o nový způsob výchovy mladých dívek bez zamlčování choulostivých otázek. Aktivně se zapojila do mírového hnutí proti válce. Rozhodně se postavila proti rozšířenému alkoholismu na českém území a zdůraznila jeho rozkladný vliv pro rodinu.

Věnovala se intenzivně osvětové práci. Psala články do novin a povídky. Pořádala přednášky. V popředí jejích zájmů byla sociální hygiena, postavení žen ve společnosti, mírové hnutí, biografie, náboženství, atd. Chtěla být vzorem správné matky a ženy ve společnosti.

Manžel František Bořivoj Wurm jí v její sociální a společenské angažovanosti podporoval. Byla matkou dcery Milady a synů Miloše a Jaromíra. Smrt dcery Milady a syna Miloše Wurma ji určitě zásadně ovlivnil.

Po úmrtí dcery Miládky se stala místopředsedkyní odboru České zemské komise na ochranu dítek. Pro matky s dětmi v hmotné nouzi založila v Brně Poradnu pro matky a kojence a Útulek pro nemanželské matky.

Od roku 1899 se začala intenzivně věnovat pacifismu.

V roce 1912 se podílela na založení Mírové jednoty v Brně a 18 let byla její předsedkyní. Spolupracovala s Pavlou Moudrou při vydání „Mírové čítanky“. Pavla Moudrá přispěla do čítanky svým pacifismem.^[1] Vlastní texty Pavly Moudré v čítance byly překlady z francouzštiny a článek O Slávečkovi a vojáčcích. Čítanky měly posloužit hlavně k výchově mladé generace.

S Olgou Vaškovou, sestrou Petra Bezruče Jindřiška Wurmová založila v roce 1920 Českou zemskou komisi na ochranu mládeže.

Při své činnosti poznala častou příčinu rozvratu rodin. Na vině byl alkohol. V brožurce „Ženy a alkohol" (1923) vybízela k abstinenci. Stala se místopředsedkyní Zemského svazu abstinentského a jeho čestnou předsedkyní.

„Výchova karakteru“ (1926) nebo „Společnost národů" byla její díla s mírovou tematikou. Pro publikaci " Naší mládeži " napsal předmluvu ministr Dr. Edvard Beneš. (1927).

Protiválečná tematika v jejích pracích způsobila, že publikace Jindřišky Wurmové za 1. světové války nesměly vycházet, dokonce byly ničeny.

Synové Miloš a Jaromír museli do války. Miloš se narodil 22. listopadu 1892 v Brně, Po vypuknutí války roku 1914 narukoval do Bratislavy a jako velitel sanitního oddílu byl poslán na východní frontu do Haliče.

V září 1914 byl zajat ruskou armádou a byl internován v zajateckých táborech v Krasnojarsku, Irkutsku, Berezovce, Novonikolajevsku a Semipalatinsku. V září 1916 se přihlásil do vznikajících čs. legií v Rusku. Dne 3. 1. 1917 odjel jako velitel čety srbské divize v Oděse, přes Petrohrad a Murmansk do Glasgowa, odtud do Le Havru a posléze do Toulonu. Odtud s jednotkou vyrazili do přístavu Miry u Soluně (Řecko). Jednotka se na frontě zúčastnila těžkých bojů. V dubnu 1918 Miloš Wurm s dalšími našimi dobrovolníky odcestoval do Francie k tamním čs. legiím. Byl zařazen k 22. pluku čs. legií. Získal hodnost podporučíka a 13. srpna 1918 jej přidělili k 11. rotě 22. pluku jako velitele čety. Miloš Wurm padl v odboji jako francouzský legionář 24. října 1918 severně od Chestres u Vouziers (Francie). Smrt jej zastihla těsně před vyhlášením samostatného Československa. Posmrtně obdržel Francouzský válečný kříž (Croix de Guerre) s palmou, 4. listopadu 1918 (in memoriam)

Jindřiška Wurmová se starala o raněné vojáky, kteří přijížděli z fronty a pečovala o nemocné v nemocnicích. Zajímala se také o vězně v brněnské věznici i o chovance v mikulovské polepšovně.

Po 1. světové válce se stala členkou několika mírotvorných organizací: Mezinárodní rada mírová v Ženevě, Světová unie žen, Unie společností pro svaz národů, Liga žen pro mír a svobodu aj. Přednášela na různých místech Československa a také v zahraničí.

Od roku 1932 kázala jako jediná ženská delegátka na 6. Synodě v evangelické církvi. Byla členkou Kostnické jednoty a výchovného odboru Aliance církví pro mezinárodní přátelství.

Osvětové práci se věnovala i za druhé světové války. Je pozoruhodné kolik ženských spolků na území Čech vznikalo a jak se pokrokové ženské osobnosti snažily vyburcovat k aktivitě ostatní ženy. V Kalendáriu Češka (1908), který redigovala Pavla Maternová^[2] je článek o Významu a úloze ženských spolků, napsaný Eliškou Purkyňovou, političkou a členkou československého Národního shromáždění.

• Jednota mírová v Brně (1912–1928 spoluzakladatelka a předsedkyně, Chelčického mírové společnosti)
• Mírová rada v Ženevě (členka)
• Česká zemská komise na ochranu mládeže (spoluzakladatelka)
• České srdce, národní svépomocný spolek
• Spolek dívčí akademie (1903) na podporu zřízení gymnázia pro dívky
• Abstinentní svaz

Brno mělo až do vzniku samostatného Československa velmi úzké vztahy s Vídní, což se projevovalo v mnoha kulturních oblastech, v hospodářských i ve společenských vztazích. Němečtí obyvatelé Brna velmi dobře komunikovali s jazykově spřízněnými obyvateli Vídně.

Od roku 1904 se datuje komunikace Jindřišky Wurmové s Berthou von Suttner, která byla později za svou mírovou činnost vyznamenána Nobelovou cenou za mír. Spolupracovala i s dalšími představitelkami českého ženského hnutí např. s Františkou Plamínkovou a Pavlou Moudrou.^[3]

České ženy sledovaly vývoj pokrokových snah o "Zrovnoprávnění a osvobození ženské duše" i v jiných zemích, například ve Francii.

V oblasti mírových aktivit i při podpoře žen v jejich emancipaci spolupracovala kromě žen i řada mužů a moderně smýšlejících intelektuálů.^[4]

• 
  Fragment článku Elišky Purkyňové 1. část
• 
  Článek Elišky Purkyňové 2. část - závěr

• WURMOVÁ, Jindřiška. Vše pro dítě. Brno: Nákladem vlastním, 1912. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Abstinentní a mírová desatera. Brno: Abstinentní svaz, 1921. 
• WURMOVÁ, Jindřiška; HAMZA, František. Pro zdraví národa. Brno: Masarykova Liga, 1921. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Ženy a alkohol. Brno: Vlastním nákladem, 1923. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Práce srdcem: sociální služba. Epištoly demokracie; čís. 12.. Praha: Vlastním nákladem, 1924. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Výchova karakteru. Reformátor: sborník vybrané, poučné a vzdělávací četby pro český lid; sv. 46.. Klatovy: Cyrill M. Höschl, 1926. 
• WURMOVÁ, Jindřiška; HÖSCHL, Cyrill M. Výchova karakteru. Praha: Státovědecká společnost, 1927. 

• WURMOVÁ, Jindřiška. Viktor Hugo a světový mír. Brno: Vlastním nákladem, 1904. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Světový mír. Brno: Dobroč. komitét dam, 1911. 
• Mírová čítanka pro mládež. [s.l.]: [s.n.], 1913. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Hnutí mírové. Knihovnička Jednoty mírové pro Moravu; 1. Brno: Jednota mírová, 1913. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Mírové hnutí. Za vzděláním; sv. 101. Praha: Jos. R. Vilímek, 1918. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Mírová čítanka. Klatovy: [s.n.] 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Do boje!. Praha: Ústř. družina váleč. poškozenců, 1920. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Mírová besídka pro mládež. Brno: Dobroč. komitét dam, 1920–1925. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Mír: Přednáš. v lázních Luhačovicích. Knihovnička Mírové jednoty; 4. Brno: Mírová jednota, 1921. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Deset let Mírové jednoty. Knihovnička Mírové jednoty; 5. Brno: Mírová jednota, 1924. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Mír. Ss. Knihovnička Mírové jednoty; 4.5.. Brno: Mírová jednota, 1924. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Pryč s válkou!. Praha: Literární letáky, 1924. 

• WURMOVÁ, Jindřiška. Indické poselství. Brno: Čes. theosof. společ, 1921. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Jan Amos Komenský [1592-1670], učitel národů, představitel světového bratrství a průkopník společnosti národů. Brno: Jindřiška Wurmová, 1929. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Ze staré rovečské fary. Klásky č. 6. Praha: Kalich, 1933. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Historky ze života farských dětí. Světélka, knihovna malých; čís. 25.-26. Praha: Křesť. spolek mladíků v Čechách, 1938. 

• WURMOVÁ, Jindřiška. Louis Lucien Rochat, zakladatel Modrého kříže (1849-1917). Knihovna Vítkova; č. 5. Praha: Evangelická abstinentní rodina, 1925. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Jindřiška. Ze života Jana Jindřicha Pestalozziho: 1746-1827. Praha: V. Neubert, 1927. 
• WURMOVÁ, Jindřiška; ET AL. Památce Marie Burešové. Buditelé a průkopníci; Sv. 9. Brno: Moravský legionář, 1934. 

• WURMOVÁ, Jindřiška. Symfonie: Pov. z dob čínského povstání. Brno: Vlastním nákladem, 1904. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. O československém Červeném kříži. Brno: Mírová jednota, 1920. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Z denníku sedmnáctileté. Ve Valšském Meziříčí: J. Wurmová, 1924. 
• WURMOVÁ, Jindřiška. Slavnost matek. Brno: Dobročin. komitét dam, 1925. 

• Lexikon české literatury osobnosti, díla, instituce
• Slovník soudobých spisovatelů Jaroslav Kunc 1918–45 Orbis
• Životní odkaz Jindřišky Wurmové a její přínos pro domácí a mezinárodní mírové hnutí / autor: Bednářová, Věra, 1909–2006 Brno : Vl. nákl., 1994
• Jindřiška Wurmová : (8. 2. 1863 – 22. 5. 1953) / Pokorný, Jan Evangelický týdeník 2003
• Jindřiška Wurmová (8. 2. 1863 – 19. 5. 1953) / Bednářová, Věra Vlastivědný věstník moravský 1993
• Kalendárium Češka (1908) Red. Pavla Maternová – vydal Ústřední spolek českých žen

• Pavla Moudrá
• Bronislava Herbenová
• Bertha von Suttnerová
• Přemysl Pitter
• Johann Hainrich Pestalozzi
• Růžena Svobodová
• Františka Plamínková
• Pavla Maternová
• Teréza Nováková
• Eliška Purkyňová
• Olga Vašková

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřiška Wurmová na Wikimedia Commons
• Digitalizovaná díla Jindřišky Wurmové v České digitální knihovně
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřiška Wurmová
• Ženy ve vědě do roku 1945
• Encyklopedie Brna
• Encyklopedie Brna–Jindřiška Wurmová
• Poselství Berthy von Suttnerové Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine.
• Za ostřízlivění národa
• Ženský vzdělávací spolek Vesna Brno slaví 120 let
• Památky a zajímavosti obce Rovečné
• Brněnský spolek Vesna v letech 1870–1920 – jeho činnost a cíle na poli ženské otázky–závěr. práce Monika Crhová
• PNP na Strahově – Katalogy a databázeVěznice na Cejlu č. 71 v Brně. Informační systém Masarykovy univerzity, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita.
• Pavla Moudrá – filozofka, spisovatelka, překladatelka. Bystřice nad Perštejnem, 2012 Diplomová práce
• [https://web.archive.org/web/20151226183636/http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/422145 Archivováno 26. 12. 2015 na Wayback Machine. Český rozhlas Brno. Ecce Homo – Jindřiška Wurmová [online]. 2008-07-02 [cit. 2015-03-29]]
• [https://web.archive.org/web/20151222114803/http://volnamyslenka.wz.cz/poselstvisuttnerove.html Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine. Volná myšlenka. Poselství Berthy Suttnerové dnešku [online]. [cit. 2015-04-05]]
• Slovník českých nakladatelství 1849–1949. Nakladatelství vzdělávací a výchovné literatury v Klatovech a v Praze-Bubenči; knihkupectví [online]. 2012-07-21 [cit. 2015-04-05]