Ezdráš pocházel z pokolení Aronova a žil v Babylonii asi sto let poté, co Kýrův edikt (538 př. n. l.) Židům dovolil návrat z vyhnanství. Ezdráš zastával úřad jakéhosi tajemníka pro židovské záležitosti a roku 458 př. n. l. odešel s velkými pravomocemi a pověřením krále Artaxerxa I. do Jeruzaléma řídit obnovu židovského náboženského života a organizovat chrámovou službu. Byl také pověřen ustanovovat soudce. S Ezdrášem se vrátilo asi 1500 dalších osob.
Kniha Ezdráš
Související informace naleznete také v článku Kniha Ezdráš.
Jeho působení líčí biblická Kniha Ezdráš, která v kapitole 7 podává nejprve jeho rodokmen a pověřovací list, od 7,27 přechází z aramejštiny do hebrejštiny a zároveň do vyprávění v první osobě. Ezdráš se snažil upevnit dodržování Zákona a zejména sobotního klidu a přičinil se, aby se židovští předáci, kteří si vzali pohanské manželky, s nimi rozešli. Židovská tradice mu přisuzuje velké zásluhy o sebrání a redakci knih Zákona (Tóry) a nazývá ho čestným titulem „Písař“ nebo dokonce „druhý Mojžíš“. „Zákon“, který se veřejně předčítal podle Neh 8–10, někteří ztotožňují s takzvaným Kněžským kodexem (P), jiní pokládají Ezdráše i za autora celého souboru Knihy kronik.[2]
Ezdráš v islámu
Související informace naleznete také v článku Proroci islámu.
Islám mluví o Ezdrášovi v Koránu i Ibn Kathirově sbírce islámských příběhů.[3] Zdá se, že Mohamed měl k dispozici odlišné zdroje, než biblickou Knihu Ezdráš (popřípadě Knihu Nehemjáš, která některých verzích Bible bývá nazývána jako 2. Ezdráš), jelikož je v Koránu napsáno, že „židé považují Ezdráše za Syna Božího“.
A říkají židé: „Edzráš je syn Boží!“ a říkají křesťané: „Mesiáš je syn Boží!“ A taková je řeč, již ústy svými pronášejí, a napodobují tak řeč oněch, kdož před nimi byli nevěřící. Nechť Bůh proti nim bojuje! Do jaké lži to upadli!
Korán 9:30
Je pravděpodobné, že Mohamed měl k dispozici deuterokanonickou 4. knihu Ezdrášovu, která pojednává o prorokovi Edzrášovi, ačkoliv není jasné, zda jde o stejnou osobu jako byl kněz Edzráš v 5. století př. n. l. Tato kniha nazývá Ezdráše „prorokem podobným Mojžíšovi“ (což je titul, který křesťané osobují Ježíšovi a muslimové Mohamedovi) a mluví také o Synu Božím, který má přijít na svět.[4][5][6][7]
↑G. D. Newby, A History Of The Jews Of Arabia, 1988, University Of South Carolina Press, s. 61.
↑ARNASON, Johann P.; SALVATORE, Armando; STAUTH, Georg. Islam in Process: Historical and Civilizational Perspectives (Yearbook of the Sociology of Islam 7). [s.l.]: transcript Verlag 333 s. Dostupné online. ISBN978-3-8394-0491-1. (anglicky) Google-Books-ID: i3utCAAAQBAJ.
↑J. Walker, Who Is 'Uzair?, The Moslem World, Volume XIX, No. 3, 1939
WIESEL, Elie. Příběhy o naději. Eseje o velkých postavách židovské tradice. Praha: Portál, 2001. ISBN80-7178-469-9. 7. kapitola: Ezdráš a Nehemjáš aneb návrat na Sijón, s. 105-116.
Petr Sláma, "Zákon Boha tvého a zákon krále" (Ezd 7,26): Mojžíšova Tóra jako akreditační dokument židovského společenství doby Ezdrášovy?, in: Tesáno do kamene -- psáno na pergamen -- tištěno na papír: Studie ke starozákonní hermeneutice [Studie a texty Evangelické teologické fakulty 13]. Praha: UK ETF 2008, ISBN978-80-86498-31-7
