PROFILPELAJAR.COM

Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna
Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna
	Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1820
Nejvyšší štolba císařského dvora
	Ve funkci:; 1834 – 1848
Panovník	František I., Ferdinand I. (V.)
Předchůdce	Jan Josef Norbert z Trauttmannsdorffu
Nástupce	Karl Ludwig Grünne
Narození	4. září 1786; Vídeň ; Habsburská monarchie
Úmrtí	24. března 1848 (ve věku 61 let); Vídeň ; Habsburská monarchie
Místo pohřbení	hřbitovní kaple v Hořovicích
Titul	hrabě
Choť	(1810) Marie Barbora Erdõdyová z Monyorókeréku a Monoszló (1793–1858)
Rodiče	Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823) a ; Marie Terezie z Kounic-Rietberg-Questenbergu (1763–1803)
Děti	Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna; Evžen Bruntálský z Vrbna; Karolína Bruntálská z Vrbna
Příbuzní	zeť: Jan Nepomuk z Lobkovic (1799–1878) ; zeť: Antonín Bedřich II. Mitrovský (1801–1865) ; vnuk: Karl Freudenthal (1861–1941)
Profese	podnikatel
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evžen Dominik hrabě Bruntálský z Vrbna (též Eugen Dominik Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna, německy Eugen Dominik Rudolf Graf von Wrbna und Freudenthal; 4. září 1786 Vídeň – 24. března 1848 Vídeň) byl český šlechtic ze starobylého rodu Bruntálských z Vrbna.^[1] Proslul především jako majitel železáren v Komárově u Hořovic a investor tzv. Lánské koněspřežky, angažoval se i v obrozeneckých aktivitách v Čechách. U císařského dvora zastával funkci císařského nejvyššího štolby (1834–1848).

Život

Narodil se ve Vídni jako nejstarší syn majitele panství Hořovice Rudolfa Jana Bruntálského z Vrbna (1761–1823) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky Kounicové (1763–1803), vnučky významného státníka, knížete Václava Antonína Kounice.^[2] Přes rodinu své matky byl spřízněn s říšským kancléřem Metternichem. V roce 1823 převzal po otcově smrti rodové dědictví v Hořovicích. Nakonec u dvora zastával v letech 1834–1848 funkci císařského nejvyššího štolby.^[3]^[4]

Pokračoval ve vedení úspěšné slévárny v Komárově na Hořovicku, ty patřily k předním evropským producentem litiny s uměleckoprůmyslovým využitím^[5]. Roku 1825 se pak Eugen z Vrbna zapojil do činnosti vznikající Pražské železniční společnosti, která stála za iniciováním a stavbou tzv. Lánské koněspřežky. V roce 1825 žádali spolu hrabětem Kašparem Šternberkem o stavební koncesi, právo k postavení dráhy získali 30. července 1827. Podle císařského privilegia měla dráha pokračovat z Kladna přes křivoklátské lesy, Zbečno a Liblín do Plzně, tedy též přes hořovické panství. Projekt však nakonec nebyl realizován v plné výši, nejdále byla dráha roku 1833 dovedena až do polesí Píně jihozápadně od Lán.

Rodové dědictví po otci převzal v dobrém hospodářském stavu, svými podnikatelskými aktivitami a nákladným pobytem u císařského dvora se ale zadlužoval a panství Hořovice nakonec přivedl k finančnímu úpadku.^[6] Přesto realizoval před rokem 1839 přestavbu zámku v Hořovicích, kdy došlo k propojení hlavní budovy a bočních křídel.^[7]

V roce 1806 byl jmenován císařským komorníkem^[8] a v hodnosti nejvyššího štolby obdržel v roce 1834 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[9] Získal několik vyznamenání od zahraničních panovníků, byl nositelem ruského Řádu bílé orlice a Řádu sv. Alexandra Něvského, Řádu württemberské koruny a nositelem bádenského Domácího řádu věrnosti. Kromě toho byl čestným členem řady institucí kulturního a hospodářského zaměření.^[10]

Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna zemřel 24. března 1848 ve Vídni. Pohřben byl v rodové empírové kaplové hrobce zbudované roku 1811 na hořovickém městském hřbitově. Stal se zároveň posledním zde pohřbeným členem rodu.^[11]

Rodina

Dne 8. července 1810 se ve vídeňské katedrále svatého Štěpána oženil s hraběnkou Marií Barborou Erdödyovou z Monyorókeréku a Monoszló (1793–1858) pocházející z uherského šlechtického rodu.^[12] Marie Barbora byla později dámou Řádu hvězdového kříže a c. k. palácovou dámou.^[13] Manželé měli spolu osm dětí, všechny se dožily dospělosti.

1. Dominik (22. 2. 1811 – 28. 1. 1876 Praha), manž. 1873 hraběnka Ida Grimaud d'Orsay (5. 8. 1816 Vídeň – 28. 9. 1894 Horní Maršov)
2. Marie Terezie (1. 4. 1812 Vídeň – 12. 3. 1890 Vídeň), manž. 1839 hrabě Antonín Bedřich II. Mitrovský (16. 4. 1801 Vídeň – 19. 8. 1865 Kunštát), nejvyšší zemský sudí (1841–1847), prezident vrchního zemského soudu v Čechách (1849–1854)
3. Rudolf Evžen (28. 4. 1813 Vídeň – 6. 2. 1883 Vídeň), poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu, člen Panské sněmovny, zůstal svobodný, ale měl nemanželského syna Karla (1861–1941)
4. Karolína (11. 2. 1815 Vídeň – 18. 10. 1843 Křimice), manž. 1834 Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz (14. 1. 1799 Vídeň – 6. 6. 1878 Konopiště), c. k. komoří, zakladatel křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů
5. Františka (22. 9. 1816 Vídeň – 4. 3. 1892 Vídeň), manž. 1834 hrabě Jan Maxmilián z Hardeggu (14. 7. 1810 Hrušovany nad Jevišovkou – 21. 4. 1894 Vídeň)
6. Arnoštka (8. 4. 1819 Vídeň – 11. 8. 1907 Neapol), manž. 1837 kníže Vincenzo Ruffo (25. 6. 1810 Katánie – 6. 5. 1889 Řím)
7. Evžen (25. 3. 1822 Vídeň – 21. 1. 1882 Vídeň), generálmajor rakousko-uherské armády, svobodný a bezdětný
8. Barbara Dominika (31. 3. 1824 Vídeň – 13. 1. 1900 Neapol), manž. 1851 Nicandro Onofrio Simeoni (29. 7. 1816 Neapol – 4. 9. 1892 Neapol)^[14]

Vývod z předků

Jan František Bruntálský z Vrbna

Norbert František Václav Bruntálský z Vrbna

Marie Terezie Františka z Martinic

Eugen Václav Bruntálský z Vrbna

Václav Norbert Oktavián Kinský

Marie Aloisie Štěpánka Kinská

Anna Terezie z Nesselrode

Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna

Lőrinc, Baron Zay de Csömör, Graf von Kollonitz de Kollográd

Ladislav Kollonics z Kollegrádu

Marie Polyxena Kollonicsová z Kollográdu

Marie Terezie Kollonićová z Kollegrádu

Jan Jindřich Kollonics z Kollográdu

Marie Eleonora Kolloničová z Kollegrádu

Marie Alžběta z Valdštejna

Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna

Maxmilián Oldřich z Kounic

Václav Antonín z Kounic-Rietbergu

Marie Ernestina Františka z Rietbergu

Dominik Ondřej z Kounic

František Antonín ze Starhembergu

Marie Ernestina ze Starhembergu

Maria Antonia, Gräfin von Starhemberg

Marie Terezie Antonie z Kounic-Rietbergu-Questenbergu

Ferdinand Vilém z Plettenbergu

František Josef Antonín z Plettenbergu

Bernhardine Felizitas von Westerholt-Lembeck

Bernardina z Plettenbergu

František Antonín z Lamberka

Marie Aloisie z Lambergu

Ludovika z Hohenzollern-Hechingenu

Odkazy

Reference

↑ Ottův slovník naučný, díl XXVI.; Praha, 1907; s. 1017–1019
↑ Rodokmen Bruntálských z Vrbna na webu euweb.cz dostupné online
↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1835; Vídeň, 1835; s. 4 dostupné online
↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1847; Vídeň, 1847; s. 4 dostupné online
↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998 s. 51–52 ISBN 80-85983-15-X
↑ KNÍŽEK, Libor: Hořovice. Zámek.; Libice nad Cidlinou, 2011 (nestránkováno) ISBN 978-80-87216-22-4
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 94
↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1807; Vídeň, 1807; s. 35 dostupné online
↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1835; Vídeň, 1835; s. 61 dostupné online
↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1848; Vídeň, 1848; s. 4 dostupné online
↑ hrobka hrabat z Vrbna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
↑ Rodokmen Erdödyů na webu euweb.cz dostupné online
↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1857; Gotha, 1857; s. 900 dostupné online
↑ Portale di Genealogia | Geneall.net. geneall.net [online]. [cit. 2024-02-06]. Dostupné online.